středa 29. dubna 2015

Raw tyčinky Bombus a Lifebar

Na začátek možná trochu teorie ... (aneb co jsem si o raw stravě přečetla na netu)
Raw food jsou potraviny připravené bez tepelné úpravy (resp. tepelná příprava probíhá vysoušením do max 45°C), Raw výrobky jsou obvykle připravovány mixováním, klíčením nebo oním zmíněným vysoušením. Díky tomu by si měly raw výrobky zachovat maximum vitamínů, enyzymů a dalších nutričně důležitých látek. Výrobci raw výrobků deklarují použití kvalitních přírodních surovin bez přidaného cukru, konzervačních látek.



Tyčinka Bombus Cocoa & cocoa beans

Na tuhle tyčinku jsem narazila náhodou, když jsem si z práce vyběhla koupit něco k jídlu. Upoutala mne neznámá značka a tak jsem si řekla, že ji vyzkouším (tedy - neznámá značka to byla evidentně hlavně pro mne, protože jsem na ni narazila během krátké doby na minimálně dvou blozích Usmívající se). Z asi tří příchutí, které zrovna měli, jsem si vybrala kakao s kakaovými boby, protože to voní čokoládou a čokoládu, tu já můžu... Musím říci, že tahle příchuť je brutálně hořká a tomu, kdo nemá rád hořkou čokoládu bych ji asi nedoporučila (kolegyně vyzkoušela jinou příchuť a ta prý naopak byla docela dost sladká). Mně ale tahle kombinace kakaa a kakaových bodů chutnala (ovšem je třeba říci, že jsem čokoholik, který se řídí zásadou čím víc % čokoláda, tím lépe). Obsahuje jen přírodní suroviny, což je samozřejmě plus. Oproti Lifebarce má víc sacharidů, míň bílkovin (drobné mínus, ale pořád je to takový tyčinkový standard). Z chuťového srovnání s Lifebarkou (aspoň tedy s tou s green proteinem) zas vychází o malinko lépe. Jen by mi možná vyhovovalo o něco menší balení - jako svačina mi tyčinky kolem 30 g přijdou akorát, tahle má cca o půlku víc.
A základní údaje
Zakoupeno - Biomarket Vacek
Cena - 25 Kč (50 g)
Složení - datle 73%, kakaové boby 18%, kakao 9%.
Nutriční hodnoty ve 100 g - 1568 kJ, tuky 11 g, sacharidy 66 g, bílkoviny 6 g

Hodnocení 9/10



Tyčinka Lifebar - chocolate + green protein

Koupila jsem ji tak trochu omylem. Před časem jsem v jedné zásilce projektu Zajíci v krabici dostala skoro stejnou - čistě čokoládovou a chutnala mi. Takže když jsem tyhle tyčinky uviděla u nás v krámku se zdravou výživou, zaradovala jsem se a automaticky jsem sáhla znovu pro příchuť "chocolate" (a vesele při tom přehlédla dodatek "green protein").
Nicméně ani tak jsem nelitovala. Měla trochu jinou chuť, takový zvláštní "ocásek", ale převládala chuť čokolády a na to, že základem jsou datle, mi rozhodně nepřišla přeslazená. Na tyčinku má docela slušný obsah bílkovin, plusem je i složení (žádné konzervanty, bio suroviny). I u ní bych uvítala o něco menší balení.
A základní údaje:
Zakoupeno - krámek s biopotravinami (u nás na sídlišti)
Cena - 29,90 (47g)
Výrobce - Lifefood Czech Republic s.r.o.
Složení - datle, mandle, prášek z konopné bílkoviny* (10 %), dýňové semínko, mandlová pasta, raw čokoláda (9 %; kakaová hmota, kakaový prášek nepražený, obsah kakaové sušiny 100 %, obsah kakaového másla 34 %), panenský kokosový olej, spirulina prášek(1 %), mletá vanilka. Suroviny pochází z ekologického zemědělství
Nutriční hodnoty ve 100 g - 1707 kJ, tuky 22 g, sacharidy 37 g, bílkoviny 15 g

Hodnocení 8/10

pátek 24. dubna 2015

Jogurt Esencia

Jogurt Esencia - první jogurt s podmáslím, tak zní reklama na nový ovocný jogurt .
Ovocné jogurty kupuji jen občas, dávám přednost bílým, ale barevný kelímek, fakt že je to novinka mne docela lákal. A když jsem při bližší obhlídce chladícího regálu zjistila, že ho mají i s citronovou příchutí, bylo rozhodnuto. Není to úplně běžná příchuť, vlastně jsem citronový jogurt měla jen z Mark&Spencer, tak jsem si řekla, že musím vyzkoušet i další.


(obrázek jsem si musela vypůjčit ze stránek výrobce, protože fotku se mi povedlo tak přesvětlit, že místo jogurtu tam byl vlastně jen bílý flek)

Nejdřív základní údaje
Zakoupeno - v Albertu (ale tuším, že je mají i ve všech ostatních super- hyper-)
Cena - 15,90 (150 g)
Výrobce - Muller (s přehláskou na "u", kterou jsem se pořád ještě nenaučila napsat)
Složení - jogurt (mléko, podmáslí, jogurtové kultury), cukr, voda, citrónová šťáva z koncentrátu 2 %, glukózo-fruktózový sirup, pomerančová šťáva z koncentrátu 0,4 %, barvicí koncentráty z dýně a jablka, přírodní citrónové aroma
Nutriční hodnoty ve 100 g - 393 kJ, tuky 0,9 g, sacharidy 15,7 g, bílkoviny 4,5 g (vtipné je, že se uněkterých hodnot liší údaj na obale a na stránkách výrobce)

Jogurt má trochu řidší konzistenci, ale ne tak, že by mi to vadilo. Za výhodu považuji nízký obsah tuků a především tu citronovou příchuť, nevýhodou je obsah cukrového sirupu. Chuťově jogurt splnil mé očekávání - měl přesně tu příjemně nakyslou chuť, kterou mám ráda. Není to tedy žádná bomba, kterou bych musela mít třikrát do týdne (a taky bílý jogrut se lžičkou domácí marmelády nebo medu vjde levněji, co si budeme povídat), ale jako občasné zperstření na svačinu do práce - proč ne.


Hodnocení 7/10

neděle 19. dubna 2015

Co do swapu pro Veverku

No - samozřejmě se nabízí odpověď, že oříšky... Tak takhle jednoduché to není. Ale vezmeme to postupně...
Veverce největší radost udělá jídlo (brzy se nad tím bude muset seriózně zamyslet, aby pod ní "nepraskaly větve"), takže začneme odtud...




Jídlo - ano
- hořká čokoláda (čím víc %, tím lépe)
- oříšky, semínka na zobání (s výjimkou lískových oříšků) - nejoblíbenější jsou kešu a mandle
- sušené ovoce všeho druhu (favorit - brusinky a datle, naopak moc nemusím banány)
- zdravé a bio potraviny
- raw ryčinky, oříšková másla
- zajímavé věci na ochutnání
- černé a zelené čaje - neochucené
- domácí výrobky (marmeláda, granola ap.)

Jídlo - ne
- bílá čokoláda
- běžné sušenky, sladkosti a musli tyčinky, přeslazené věcí
- běžné kupované musli (Bonavita, Emco ...), méně běžné značky případně lze
- pufované rýžové chlebíčky a plátky Knuspi (knackebrot nevadí)
- luštěniny s výjimkou luštěninových pomazánek
- bonbóny typu drops, karamely (čokoládové nevadí)
- chipsy
- kafe jakékoliv
- karamelová příchuť v čemkoliv, moc nemusím ani vanilkoou příchuť
- čaje rooibos, většina bylinek (výjimku tvoří zahraniční čaje, pokud mají zajímavý přebal - ty beru do sbírky Usmívající se)

Z ostatních věcí připadá v úvahu hlavně kosmetika, drobné doplňky (ať už do bytu nebo na parádu) a papírnictví. Tam je těžší udělat nějaký seznam, ale aspoň orientačně

Ostatní - ano
- pečující kosmetika (šampon, spchový gel, krémy, pomáda na rty)
- vzorky na vyzkoušení
- svíčky, aroma oleje
- využitelné drobnosti z papírnicví (tužky, bločky)
- využitelné drobnosti do domácnosti (do kuchyně ap.)




Ostatní - ne
- dekorativní kosmetika (zejména ne laky na nehty a stíny)
- figurky a jiné dekorativní lapače prachu (nenávidím utírání prachu)
- rádobyvtipné dekorace, obrázky ap.
- náušnice a náramky
- doplňky v neonových barvách
- věci pro domácí mazlíčky (žádné zvíře se mnou nebydlí)
- plyšáky (už jsem na ně trochu stará)

čtvrtek 16. dubna 2015

Čajový swapík

Tento swap vyhlásila Blanka (aknalb).Ve swapu mělo být 30 jednotlivě balených čajových sáčků méně známých značek - každý jiný. Celková hodnota swapu měla být kolem 100 Kč




Hned jak jsem ho uviděla, měla jsem jasno, že je to swap pro mne jako dělaný - jednak mám díky své sběratelské vášni a neustálému nakupovaní čajů co nabídnout a jednak jsem si říkala, že by ve swapu mohl být i nějaký čaj s novým přebalem. Takže jsem byla moc ráda, když si Blanka do swapu vybrala právě mne.
Prošla jsem skříňku s mými čajovými zásobami a nakonec jsem pro Blanku vybrala o něco víc než požadovaných 30 různých čajů (ale nechtělo se mi dělat další selekci), tak jsem je zabalila všechny). Ve výběru byla směs všeho možného - od klasických černých a zelených čajů, přes čaje ochucené, ovocné čaje až po pár čajů bylinkových. Ani jsem netušila, že doma mám aktuálně tolik druhů. Přidala jsem i jeden sypaný - vzorkové balení, od kterého jsem si ovšem obal nechala do sbírky, takže k Blance putoval přesypaný do igelitového sáčku. Podle první reakce jsem se snad alespoň trochu výběrem trefila do čajů, které Blanka ještě neznala.
Na celém swapu se nejkomplikovanější ukázalo polepení odesílací krabičky papírem, aby trochu zajímavě vypadala. Ale po boji s lepicí páskou jsem to nakonec zvládla. Škoda, že jsem krabičku nevyfotila... (abych zdokumentovala svou šikovnost)
Tohle je hromádka čajů, které jsem posílala Blance:



A protože Blanka vyfotila i mou krabičku, tak se mohu pochlubit i tou


Od Blanky dorazila krabička, ve které byly čaej krásně svazané mašličkami do balíčků - povětšinou podle druhů (skoro jsem se styděla, že já je do krabičky naskládala jen tak, bez ladu a skladu). I Blanka do balíčku dala víc čajů, než těch 30. Nejvíc bylo čajů Impra, Akbar a Ahmad, sada ovocných Vittotea a pak pár dalších. A taky to byla směs všeho možného - černé, zelené, ovocné, s příchutí, bez příchutě (jen bylinky tam myslím chyběly, což mne nijak nemrzí - já stejně bylinkové čaje moc nemusím). Převažovaly ale černé a zelené čaje. Psala jsem Blance, že ty mám nejraději, tak asi vybírala i podle toho.
Na pití mi asi největší radost udělala sada černých čajů Akbar bez příchutě - přece jen černý čaj je můj favorit.
A do sbírky jsem tam nakonec našla 13 nových přírůstků - Impry a Ahmady, které výrobce rafinovaně přebalil a mají na zadní straně jinak umístěné logo nebo čárkový kód. Už se těším, až se jimi propiju a zařadím si je do šanonů Usmívající se.




Celkově hodnotímswap s Blankou jako velmi vydařený. Oceňuji milou a vstřícnou komunikaci a rychlost swapu - týden po výměně prvních mailů jsme zvládly i vyměnit balíčky. No a spokojená jsem i se samotnými čaji.

Hodnocení 10/10

úterý 14. dubna 2015

Instantní rýžové vločky


Já jsem je vyzkoušela nedávno, a to díky svému snídaňovému swapu (http://werka13.blog.cz/1503/dobre-rano), do kterého mi je vybrala moje spoluswaperka Lucie. A moc mne tím potěšila, protože jsem o jejich koupi uvažovala.



Rýžové instatní vločky instantní jsou vyrobeny z bílé dlouhozrnné rýže. Jsou bezlepkovou potravinou, která je velmi lehce stravitelná. Využití najdou jako zahušťovadlo do omáček i polévek, příměsí do jogurtů, kaší a také do domácího pečiva. Lze je ochucovat na slano i na sladko
Výživové hodnoty na 100g: 1545 kJ, 6,8g bílkovin, 78g sacharidů a 0,8g tuků.

Konkrétně jsem dostala Rýžové vločky instantní zn. Arax, které vyrábí firma Foods s.r.o. Jsou baleny v plastovém sáčku o obsahu 300g. Příprava podle návodu - 1 díly vloček zalít 2 díly tekutiny a 2-3 minuty povařit
Vyzkoušela jsem je zatím na ranní rýžovou kaši s lesním ovocem. Tři vrchovaté polévkové lžíce vloček jsem od oka zalila mlékem, nechala chvíli odstát, pak (protože se skoro všechna tekutina vsákla), jsem přidaladala ještě trcohu mléka a dala misku na minutu na nejvyšší výkon do mikrovlnky. Do hotové kaše jsem vmíchala mírně povolené mražené lesní ovoce.
Druhý pokus jsem ještě vylepšila o lžičku sušené palmové šťávy a o dvě lžičky proteinu s příchutí lesního ovoce (také ze snídaňového swapu od Lucie).
Oba pokusy byly docela vydařená snídaně (ikdyž asi klasické ovesné vločky mi chutnají o malinko víc). Ale pro občasnou změnu snídaní se určitě hodí. A plánuji je jako zpestření přidat i do musli směsi, kterou si míchám sama.

Celkové hodncení 9/10


A jedno ilustrační foto kaše (pravda - rýžové vločky na tom obrázku moc vidět nejsou, protože povrch kaše je zakrytý ovocem....)





středa 8. dubna 2015

Lázně Mšené aneb velikonční víkend

Letošní Velikonoce byly ve znamení všeobecného nicnedělání a relaxu. Rozhodly jsme se totiž s mámou vyrazit na velikonoční pobyt do Lázní Mšené. Nelitovaly jsme a užily jsme si to...

Lázně Mšené
Říp - nejstarší budova

Důvodem pro naše rozhodnutí byla kombinace mizerné předpovědi počasí, takže zahradničení na chalupě nepřipadalo v úvahu (což mi zas tak nevadilo), manželova pracovního víkendu, takže společný výlet vyloučen (což mi sice vadilo, ale na věci to nic neměnilo) a toho, že jsme měly obě s mámou pracovně náročný měsíc, takže relax se hodil.
Volba padla na Lázně Mšené, které nabízely velikonoční pobyt s pár lázeňskými procedurami a v jejichž prospěch mluvil fakt, žeto tam z Prahy není daleko. Procedur bylo pár - dvě masáže, zábal rukou a nohou, jedna koupel a půlhodinky v bazénu (ta byla super - sice malý bazén bazének, ale měly jsme ho pro sebe). Ubytování slušné, nikoliv luxusní. Jídlo polopenze - snídaně švédské stoly, večeře výběr ze 3 jídel + bufet se saláty a moučníky. Taková celkem slušná domácká kuchyně (jen tedy sůl v ní byla nad zlato). Podívaly jsme se i "za humna" lázní - udělaly jsme si krátký výlet do Budyně nad Ohří, což je autobusem ani ne deset minut. A kupodivu docela vyšlo i počasí (resp. příjemně překvapilo, protože podle předpovědi jsem čekala horší) - sněžit začalo, až když jsme byli zpátky doma.

Mšené-lázně

Lázně Mšené jsou součástí obce Mšené-lázně a leží asi 45 km od Prahy. Kromě zmíněných lázní a přilehlého parku už je tu jen torzo kostela sv. Jana Nepomuckého, kaplička a evidentně prázdná a poněkud vybydleně vypadající budova zámečku.
Lázně Mšené jsou malé historické lázničky, které se sestávají ze 7 samostatných historických budov. obklopených nevelkým parkem s rybníčkem. Vznik lázní se datuje už na začátek 19. století - z té doby je i první budova. Díky velikosti i historickým budovám působí lázně tak trochu roztomile starosvětsky. Asi nejhezčí je čerstvě rekostruovaná vila Kyselka (alespoň zvenku), zajímavý je i secesní pavilon Dvorana s jídelnou a restaurací (ten zase spíš zevnitř). My jsme bohužel bydlely v Blaníku, který ze všech budov vypadá nejmíň zajímavě (takže jsem ho i zapomněla vyfotit).









Budyně nad Ohří

Budyně nad Ohří je městečko obdobné velikosti jako Mšené-lázně. Místo ruinoidního zámečku mají Vodní hrad (dneska ovšem už bez vody) a místo kapličky kostel. Obojí opravené. Jinak už tam toho k vidění moc není (a nebo jsme to nenašly).
Vodní hrad pochází někdy z 9. století (aspoň to tvrdí Kosmova kronika), kdy byl vybudován na ochranu brodu přes Ohři na obchodní cestě z Prahy do Německa. Původně patřil českým panovníkům, pak Zajícům z Hazmburka, kteří z něj během tři století vybudovali výstavné sídlo (v té době to byl skutečně vodní hrad s poměrně hlubokým příkopy napájenými vodou z místního rybníka). V 16. století byl hrad výrazně poškozen výbuchem střelného prachu a navíc poslední ze Zajíců prý podporoval alchymii tak intenzivně, že na to padla většina jměni, takže nakonec v r. 1613 hrad prodal Šterberberků a poté Herbersteinům. V současné době patří městu.
Z hradu se zachovala dvě křídla, zpřístupněno je jen jedno. Je v něm vlastivědné muzeum a ukázka alchymistické dílny. V horním patře pak obřadní síň (zřízená z bývalé kaple) a velký Zlatý sál s původními nástěnými malbami (jedna stěna je plná erbů šlechtických rodů). A mají tam vycpaného krokodýla, kterého dovezl pan Zajíc z cesty do Egypta. Prý je starší než proslulý brněnský krokodýl. Bohužel se tam nesmí fotit, takže krokodýla ani nástěnné malby zdokumentované nemám.







Mšené-lázně i Budyně nad Ohří určitě za návštěvu stojí - z Prahy je to autem pohodlný výlet. Na jídlo rozhodně doporučuji kavárnu ve budově Dvorany v Lázních Mšené. Vyzkoušely jsme tam s mámou slanou špaldovou palačinku (se špenátem a parmezánem), klasickou palačinku se zmrzlinou a hrušky pošírované v portském (ne tedy všechno najednou Usmívající se) a se vším spokojenost. V Budyni mne hospoda U mlýna nezlákala ani na čaj a restaurace U zámku byla "totálně mrtvá", takže čaj jsme si nakonec daly ve Sportbaru Ondra (kde jinak mají akorát tak pivo a brambůrky).
A pro lovce turistických známek jako jsem já - obě místa TZ mají (ve Mšeném k dostání v lázeňském obchůdku, v Budyni na Vodním hradě)