pondělí 31. října 2016

Podzimní mozaika

Poslední říjnový víkend, který byl díky státním svátku prodloužený ještě o pátek, jsme strávili na chalupě. V pátek bylo ještě docela pěkné podzimní počasí, bez větru a se sluničkem, v sobotu už bylo víc pod mrakem a navíc foukal lezavý studený vítr, takže venku už tak pěkně nebylo. Ale i tak jsme stihli procházku, úklid zahrady, zavařit červenou řepu i aronie (o tom někdy příště) i posedět s knížkou u hořících kamen. Neděle pak byla dušičková...
Prostě takový poklidný víkend. A tady je z něj taková obrázková mozaka

Z procházky



Mozaika ze zahrady, lesa i kuchyně

sobota 29. října 2016

Rilletes

Rilletes je masová pomazánka, která patří ke specialitám francouzské kuchyně. Dělá se obvkyle z vepřového bůčku, ale dá se použít i jiné tučnější maso (kachna, husa). Slyšela jsem o ní mnohokrát, ale poprvé jsem ji ochutnala, když ji měli v Lidlu v rámci francouzského týdne (viz tady). A přesto, že tedy nešlo o žádnou domácí specialitu, ale v podstatě průmyslový výrobek, tak nám chutnala. Proto když jsem z letáku, který jsem našla ve schránce, zjistila, že v Lidlu bude opět francouzský týden, těšila jsem se, že si ji zas koupíme. Jenže tentokrát nás zklamali a rilletes v nabídce nebyla.
Ale vzali jsme to jako výzvu a rozhodli jsme se udělat si rilletes vlastní.



Na netu je na rilletes spousta receptů více i méně se lišících, my jsme nakonec postupovali takto
Suroviny
1 kg bůčku
1 kg krkovice
1 kg syrového sádla
3 dl bílého vína
2 bobkové listy, sůl


Všechno maso a 0,5 kg syrového sádla jsme nakrájeli na menší kostky (cca 2x2 cm), osolili, přidali bobkový list, podlili bílým vínem a dali péct na 120°. A pekli a pekli... - asi 20 hodin. Z upečeného masa jsme slili vypečený tuk a pomocí vidliček maso roztrhali po vláknech. Do natrhaného masa jsme vlili zpátky většinu vypečného tuku, promíchali, nandali do sklenikček a vaniček a dali zatuhnout do lednice. Mezitím jsme vyškvařili zbylého 0,5 kg sádla a nechali ho mírně zchladnout. Sádlem jsme potom zalili už zatuhlé rilletes tak, aby nahoře vytvořilo asi půlcentimetrovou vrstvu (ještě nám malá sklenička sádla zbyla, takže toho syrového sádla by stačilo o něco méně).
Namazané na dobrý chleba (my kupujeme Cvrčka z Pekárny Kabát) je to výborné - nezůstala jsem u jednoho krajíce...

pátek 28. října 2016

Pečená dýně

Z dýně jsem pekla dýňové mufiny (viz zde), ale ještě mi jí půlka zbyla, takže dalším dýňový "počinem/ byla pečená dýně, kterou jsem si udělala k večeři. Přidala jsem k ní dip z jogurtu, směsi na zálivku od Kotányho (z Brandnooz boxu) a česneku (samotný dip mi moc nechutnal, tak jsem se ho tím česnek pokusila trochu vylepšit- upřímně řečeno, jogurt jen s česnekem a solí by byl asi lepší)).




Recept na pečenou dýni je prokladtě jednoduchý - dýni jsem nakrájela na měšíčky, promíchala s olivovým olejem, solí a tymiánem a dala péct do trouby cca na 180° asi na 15 až 20 minut. A pak už jsem jen jedla ... Jako jednoduchou, zdravou podzimní večeři rozhodně doporučuji.



úterý 25. října 2016

Tikka masala s kuřecím masem

Zdálo se mi, že v poslední době střídáme pořád stejná jídla, takže když jsem v časopise Ona Dnes (tedy vlastně v příloze novin) narazila na recept na omáčku tikka masala, rozhodla jsem se, že nedělní oběd bude v indickém duchu. Hodilo se to i proto, že jsem doma měla kokosovou smetanu z Brandnooz boxu, která v tomto receptu šla využít.
Nakonec jsem trochu improvizovala, protože jsem podcenila přípravu a suroviny nakupovala po paměti.




Suroviny
600 g kuřecích prsou
2 lžíce limetkové šťávy (tj. šťáva skoro z celé jedné limetky)
1 lžička mlotého římského kmínu
30 g kořene zázvoru
2 lžíce oleje
2 lžíce přepuštěného másla
1 menší cibule
2-3 stroužky česneku
1 zelená chilli paprička
200 g konzervovaných rajčat
120 g bílého jogurtu
120 g kokosového mléka
sůl
Maso nakrájíme na kostky a s míse smícháme s římským kmínem (neměla jsem mletý, takže jsem celý nadrtila v hmoždíři a bylo to OK), limetkovou šťávou a šťávou z nastrouhaného zázvoru. Necháme v lednici asi hodinku odležet.
Na omáčku na rozehřátém másle zpěníme jemně pokrájenou cibuli, česnek nakrájený na plátky a koření garam masala. Přimícháme konzerovaná pokrázená rajčata (dala jsem nakonec celou 400 g plechovku - protože co se zbytkem...), pokrájenou chilli papričku a kokosové mléko (dala jsem kokosovou smetanu a přidala trochu vody - dohromady cca 200 ml, abych vyrovnala větším množství rajčat). Necháme asi 15 až 20 minut povařit a rozmixujeme. Maso opečeme na oleji, osolíme, přidáme do omáčky a necháme ještě chvíli podusit. Pak přidáme jogurt, který v omáčce promícháme a prohřejeme (ale už nevaříme). Nakonec můžeme omáčku doplnit pokrájenými lístky koriandru.
Podávala jsem s rýží, ale příště vyzkouším nějaké chlebové placky - asi by mi to k nim ladilo víc.

(Fotodokumentace mnoho není a jsou to fotky na první pokus - měli jsme na oběd pozvanou maminku, takže jsem při přípravě čile konverzovala a nestíhala fotit. A pak nechtěla jsem všechny zdržovat od jídla, než to x-krát nafotím)

neděle 23. října 2016

Dýňové mufiny s nutelou

Dostala jsem dýni Hokkaido (takový barter to byl - vyřazovala jsem z knihovny nějaké knížky a od jejich nového majitele jsem dostala na oplátku něco ze zahrádky - kromě jiného i tu dýni). Asi nejčastější využití dýně je dýňová polévka (aspoň takový pocit mám z článků na netu i hovorů v práci). Jenže já krémové polévky nerada, takže tu jsem "přeskočila". Napadly mne mufiny - ty peču poměrně často a mívají úspěch. S dýní jsem je ale ještě nedělala, takže jsem pro jistotu hledala inspiraci na netu. Prošla jsem několik receptů a nakonec mne nejvíc zaujal recept na mufiny s nutelou, který jsem našla na blogu Chutě světa.
A tady je výsledek




Recept se dá samozřejmě najít i na uvedených stránkách - konkrétně tady, ale asi je budu chtít někdy zopakovat, takže ho dám i sem (já ho tady najdu určitě rychleji než v hlubinách netu), ostatně trochu jsem ho přizpůsobovala tomu, co bylo doma
Suroviny (jak jsem je dala já, v závorce původní recept)
250 g hladké mouky
1 lžička prášku do pečiva
1 lžička jedlé sody
špetka soli(1/2 lžičky)
180 g dýňového pyré (250 g)
100 g krupicového cukru
(100 g třtinového cukru)
1 vejce
2 lžíce oleje
6 lžic mléka (2 lžíce)
1 lžička vanilkové příchutě (2 lžičky vanilkového extraktu)
Nutela - tolik lžiček, kolik vyjde mufinů


Dýni jsem nakrájela na plátky (i se slupkou, což se neosvědčilo, proto jsem měla nakonec pyré méně - u pečené jsem okrajovala slupku) a dala na pečicí papír do trouby. Pekla jsem asi na 150°cca 15 min. (prostě až byla dýně měkká). Po upečení jsem dýni rozmačkala vidličkou.
V menší misce jsem smíchala mouku, sodu, prášek do pečiva a sůl, ve druhé o něco větší jsem ušlehala vejce s cukrem (třtinový jsem neměla a nahradit ho normálním jsem zapomněla, takže cukrtu tam byla polovina oproti receptu) a postupně přidávala pyré, olej, mléko a vanilkovou příchuť a promíchala. Protože jsem měla míň pyré, přidala jsem mléko, aby těsto nebylo moc husté. Pak jsem přisypala suché suroviny a opatrně promíchala, aby se těsto spojilo. Hotové těsto jsem dávala do mufinových košíčků (mám silikonové, takže bez vymazávání). Plnila jsem do roviny a nahoru do každého košiku dala lžičku Nutely. Pomocí párátka jsem se pak pokusila udělat jakési mramorování v horní vrstvě.
Pekla jsem 5 minut v troubě vyhřáté na 250°, pak jsem snížila na 180°a pekla ještě asi 12 minut. Musím řici, že ještě snad nikdy mi mufiny tak hezky nevyběhly (vždycky je mám spíš do roviny s košíčkem, tentokrát měly opravdu pěknou "čepici"). Jsou krásně vláčné, ani jim nějak zásadně nechybí těch 100 g třtinového cukru, na který jsem zapomněla (ale možná příště trochu přidám). Jen mramorování budu dělat pečlivěji - tam, kde Nutely zůstala větší plocha, má tendenci se "vylamovat".
Každopádně autorce blogu Chutě světa děkuji za prima recept.







pátek 21. října 2016

Vzpomínka na cukety

I letos jsme na chalupě zasadili na kompost pár cuket a i letos se nám jich neurodilo úplně málo. Ale nějak jsem letos moc neexperimentovala s novými recepty a cukety zpracovávala "starými dobrými" způsoby - viz recepty, které jsem na blog psala loni - tady a tady, tak vlastně nebylo skoro o čem psát.
Na na ty další dva nové způsoby řešení parafráze nerudovské otázky "Co s ní?" jsem nějak pozapomněla. Ale když už jsem ve foťáku fotky s cuketami objevila, tak jim krátký článek věnuji. Sice už je cuketová sezóna za námi a cukety na našem kompostu už zlikvidované, ale pořád jsou ještě k vidění v obchodech (ty krásné, pravidelné, ne ty moje "ošklivky") .



Ony tedy ty moje dva recepty jsou takové skoro nerecepty - žádný přesný poměr surovin, spíš jen takové inspirace, jak s cuketami ještě naložit. Takže

Zapečená cuketa s rajčaty a sýrem


Cuketu (vybreme si nějaké mladé, menší) nakrájíme na asi půlcentimetrové plátky, stejně jako rajčata. Zapékací misku vymažeme olejem, naskládáme vrstvu plátků cuktety, osolíme a posypeme kořením podle chuti (já vybrala tymián). Pokračujeme vrstvou plátků rajčat (taky osolíme, příp. i okořeníme) a další vrstvou cukety. Pak zasypeme vrstvou nastrouhaného sýra (já použila tuším goudu) a zapečeme v troubě na cca 230°C.


Cuketová směs - na topinky i na špagety


Tahle cuketová směs byla poprvé absolutní improvizace z toho co bylo zrovna doma. A protože kromě cuket tam bylo poslední ne moc velké rajče, sáhla jsem ještě po sušených rajčatech, což se ukázalo jako dobrý tah. Do směsi jsem použila bílou část pórku nakrájenou na tenká půlkolečka, česnek nakrájený na plátky, cuketu, rajče, zbytek bílé papriky a sušená rajčata nakrájená na kostičky. Nejdřív jsem orestovala pórek a česnek na troše oleje, pak přidala ostatní suroviny, osolila a okořenila.


Poprvé jsem směs nechala hodně vydusit a použila ji na topinky. Podruhé jsem do směsi přidala ještě jedno rajče a trochu kečupu a spolu se špagetami jsem z toho vytvořila krabičkový oběd do práce, kde už jsem to jen ohřála v mikrovlnce a zastrouhala kouskem sýra Grand Morávia.




úterý 18. října 2016

Podzimní váza

Využila jsem krásného podzimního nedělního odpoledne (kdoví, jestli ještě nějaké bude - předpověď na příští víkend zatím moc nevypadá) a rozhodla jsem se opatřit si domů nějakou podzimní kytici do vázy. Na odpolední procházku jsem se tedy patřičně vybavila - do kapsy jsem si strčila zahradnické nůžky... I sídliště nabizí docela velkou paletu stromů, takže jsem si přinesla docela velkou kytici větví s listy nejrůznějších barev a pak taky dvě šípkové větvičky.
Nakonec se mi malá vázčia se šípkovými větvičkami líbí víc než džbán s listím. Asi jsem minimalista Mrkající A tady máte výsledek mého snažení ve fotografii - jak se líbí moje vázy vám?



(Jo - tedy drát od repráku je fakt na všech fotkách. Budu s ním muset v reálu něco udělat. Že tam takhle ční, jsem si uvědomila, až když jsem si fotky prohlížela. Holt provozní slepota.)

Pár záběrů ze stolu z aranžování větví do vázy (listí tedy bylo i na podlaze)

Tak ať máme ještě aspoň pár hezkých slunečných dní jako byla ta uplynulá neděle, kterou mi nějakou chvíli budou připomínat tyhle dvě vázy.

neděle 16. října 2016

Stříbro

Stříbro je staré hornické městečko ležící na ostrohu nad řekou Mží v západních Čechách nedaleko Tachova, asi 30 kilometrů západně od Plzně. První historické zmínky o hornické osadě v tomto místě jsou z 12. století, ve 13. století pak bylo Stříbro povýšeno na město. Díky těžbě rud v okolí (těžilo ze zde olovo a pak samozřejmě, jak napovídá název města, i střibro) se město rychle rozvíjelo a před husitskými válkami patřilo mezi čtyři největší města v okolí Plzně.
V době husitských válek Stříbro k městům, které stály na straně reformace (rodákem ze Stříbra je jeden z nejvýznamnějších husitských kněží, spolužák mistra Jana Husa, Jakoubek ze Stříbra). V r. 1427 město neúspěšně obléhali křižáci, kteřé nakonec byli huitskými vojsky rozprášeni v bitvě u Tachova.
Časem rozvoje pak pro město bylo 16. století - v té době došlo k výstavbě řady měšťanských domů, úpravě opevnění, úpravě kostela. V době třicetileté války bylo město nejprve vypleněno Švédy, potom císařskými vojsky, ale díky obnově těžby se z těchto ran brzy vzpamatovalo.

Pohled na Stříbro od Mže


Dne je historické jádro města městskou památkovou zónou. Cenná je je renesanční radnice s krásnou sgrafitovou výzdobou fasády, ale zajimavé je celé náměstí (v posledních dvaceti letech bylo dost značně rekonstruováno a upraveno) - pozoruhodné jsou i renesanční domovní portály, vytvářející ojedinělou architektonickou skupinu. Ve městě se nachází i další historické objekty (třeba kostel, klášter minoritů, bašta, hornický skanzen, kamenný most s bránou, který se dokonce stal motivem zlaté mince vydané ČNB).
Stříbro je v současnosti i významným střediskem turistického ruchu regionu, je zde rozsáhlý sportovní areál, údolí řeky Mže nabízí množství rekreačních možností. Bezprostředně u Stříbra je rozsáhlá rekreační oblast Hracholuské přehrady, jejích vzdutí hladiny sahá proti toku řeky Mže až k samotnému městu.

Radnice s kašnou

Pohled na náměstí a novou vodní plochu (nahradila původní parkoviště)

Mariánský sloup na náměstí a jeho výzdoba

Ještě pár záměrů - brána a socha na mostě přes Mži, památník Jakoubka ze Stříbra, altán u radnice, portál na cestě z náměstí, kostel

A právě u Hracholusské přehrady, kousek od vesničky Vranov, máme chatu, tedy spíš chatičku. Příliš často sem bohužel nejezdíme (chalupa na Vysočině vyžaduje více péče a údržby), ale párkrát do roka sem vyrazíme - i proto, že v sousedních chatách máme kamarády (manžel sem jezdí od dětství, já jsem tedy náplava).
Poslední podzimní návštěva chaty je spojená s jejím zazimováním (v zimě sem nejezdíme, takže je třeba vypustit vodu, ukldit okolí ap.) a většinou i s nějakým výletem do okolí. Tentokrát jsme se rozhodli pro oběd ve Stříbře s tím, že tam dojedeme vlakem a zpátky půjdeme pěšky (je to kousek - asi 4 km). Namísto cesty kolem řeky, kudy vede červená turistická značka a kudy už jsme šli několikrát (a vyrážela tudy zrovna početná skupina turistů) jsme to od hornického skanzenu vzali do kopce a pak kolem trati tak trochu cestou necestou...

Hornický skanzen

Cestou necestou


Ale hezká procházka to byla.

(Zdroj informací o městě - web města Stříbro)

středa 12. října 2016

Čajové překvapení 10 - jubliejní :)

Ze sedmdesáíti krabičkové čajové nadílky, kterou jsem si dovezla z dovolené, toho moc neubylo přesto, že čaje pilně vařím jak manželovi a samozřejmě i sobě a nějaké skončily ve swapu s Bohunkou. Zkusila jsem proto vyhlásit další čajový swap - tentokrát to byl už desátý, takže trochu jubilejní swap. Princip zůstal stejný - já pošlu 40 až 60 sáčkových čajů, které budou vybaleny z původního přebalu + jako překvapení něco na zub k tomu čaji. Na oplátku očekám nějaké drobnosti, které respektují mé prefernce. Hodnota swapu byla nastavena jako vždy na 100 Kč.




Do swapu se mi přihlásila Nikol, která mi pak napsala, že má nejradějí černé čaje s příchutí a čaje ovocné, takže jsem se snažila přizpůsobit výběr jejím preferencím. Ale přidala jsem do swapu i nějaké bylinkové čaje a černou klasiku bez příchuti. K čajům jsem jako doplněk přidala dvě oplatky Papita, které myslím nejsou až tak známé a oplatku Tofík. Celý swap včetně krátkého dopisu jsem složila do krabičky, kterou jsem trochu vylepšila skládačkou z čajových přebalů
Realizace swapu se nám trochu táhla - mně chvíli trvalo, než jsem všechny čaje, který bylo kolem padesáti, nacpala po jednom do igelitových sáčků a opatřila popisky, pak ještě Niki kompletovala svůj balíček... Ale ono při swapování většinou není kam spěchat Usmívající se
A takhle vypadal obsah krabičky, kterou jsem Nikol poslala.


Mně od Niki přišla bublinková obálka, ve které bylo několik hezky zabalených balíčků a obálka s milým dopisem. A co jsem od Niki dostala?
Kakaové sušenky Rej se žitnou moukou - nějaký z výrobků značky Rej jsem se už nějaký čas chystala koupit, takže teď budu mít příležitost vyzkoušet sušenky. A kakaové jsou pro mne dobrou volbou.
Krájené sušené Bio datle - datle mám moc ráda a tohle provedení (nakrájení na kostičky) jsem ještě neviděla. Udělaly mi radost a těším se, že si na nich smlsnu.
Vzorečky kosmetiky - proč ne, vyzkouším.
Anrirespirant Fa - mám sice raději antirespiranty v provedení roll-on, ale ani sprej se neztratí. Uvidím, jak mi bude vyhovovat vůně.


Celkově jsem byla i s tímto swapem docela spokojená. Komunikace probíhala bez problémů, swap příšel podle dohody a hezky zabalený. Z obsahu balíčku mi největší radost udělaly sušenky a datle, ale využiju i tu kosmetiku.

Hodnocení 8/10

pondělí 10. října 2016

Co jsem taky ochutnala... 9

Tradiční měsíční rekapitulace toho, co minulý měsíc přistálo na mém stole a nezapomněla jsem to více či méně (většinou spíš méně) kvalitně vyfotit. Tentokrát s menším zpožděním - nějak mi to tento měsíc s články nevychází podle plánu.
I tentokrát směs zdravého i nezdravého, koupeného, vyswapovaného i z Brandnooz boxu ...




TranQuini Jade

Koupeno - Brandnooz. Cena - 35, 90 (doporučená). Balení - 250 ml
Nápoj pro pozitivní energii, který by měl zmírňovat stress. Chuťově není špatý, ale taky nic mimořádného - prostě taková limonáda (a nápor pozitivní energie jsem taky nezaznamenala). Oceňuji, že není moc sladký a vychlazený je docela osvěžují. Ale tedy ta cena... - vždyť je to v podstatě ochucená sodovka. Sama bych si ho určitě nekoupila
6/10

Toma Nádech okurky a limetky

Koupeno - Brandnooz. Cena - 14,90 (doporučená). Balení - 1,5 l
Jemně perlivá voda má opravud po okurce jen jemný nádech, limetku jsem tam necítila vůbec (škoda). Na první napití mne moc nezaujala, ale nakonec mi začala docela chutnat. Ochucené vody pravidelně nekupuju, ale kdyby náhodou, tak tohle není úplně špatná volba (ale musí být vychlazená).
8/10

Zlaté ovesné s jalbky (Opavia)

Koupeno - Brandnooz. cena - 29,90 (doporučená). Balení - 225 g
Jablečná chuť je v nich docela znát, ale jinak jsou hodně sladké. Snědla jsem pár kousků a zbytek asi využiju jako podklad pod nějaký cheesecake. A byť to neberu nijak striktně, tak "palmáč" by si výrobce taky mohl odpustit.
4/10

Mirinda Hruška

Koupeno - Brandnooz. Cena - 21,90 (doporučená). Balení - 500 ml
Ovocné slazené limonády si vůbec nekupuji, ale zaujala mne hrušková příchuť, tak jsem se ji rozhodla zkusit. Docela příjemně mne překvapila - není přeslazená a chutná opravdu po hruškách.
7/10

Bio Maple Syrup Maribel Bio

Koupeno - Lidl. Cena - 129 Kč (v akci). Balení - 125 ml
Sladím s ním kaše - na tento účel plně vyhovuje. Víc to nedokážu posoudit - tenhle je moje javorosirupová premiéra. Díky akci nebyl extra drahý - aspoň pokud jsem si kdy všimla cen jiných javorových sirupů.
8/10

Kukuřične křupky karobové s kokosem (Natural)

Koupeno - swap. Cena - ??? Balení - 150 g
Já na kukuřičné křupky moc nejsem, zejména ne ne sladké, takže ani tyto mne nijak nenadchly. Postupně je uzovávám v práce (za přispění kolegů), ale další balení si určitě nekoupím. A v karobové polevě? "Palmáč".
3/10

Kukuřičko-pohanková kaše Natur (Country Life)

Koupeno - swap. Cena - ?? Balení - 300 g
Obsahuje 80% kukuřice, 20% pohanky a je instatní - po rozmíchání v mléce zhoustne i bez vaření. Bylo to pro mne první bližší seznámení s pohankou, která pro mne má trochu zvláštní vůni i chuť, takže jsem si na ni musela zvyknout. Ale zavařená do mléka a doplněná vlašskými ořechy, trochou kešu másla a javorového sirupu to není úplně špatná snídaně (ano, ta kaše v misce není moc fotogenická, zvlášť když ji zamícháte - posypání ořechy navrhu už to nevylepšilo, ale ráno na lepší aranžování není sil)
6/10

Cashew butter (Marks&Spencer)

Koupeno- Marks&Spencer. Cena - ??? (dárek). Obsah - 227 g
Úplná novinka na mém stole to není - mám už druhé balení, jen mi teď v souvislosti s kaší napadlo ho vyfotit a přidat do článku. Ve složení je 65% kešu, zbytek je jiný tuk (slunečnicový a už zase palmový olej) a buráky. Chutná mi (byť tedy srovnání s jinými kešu másly nemám) - většinou si ho dávám do kaše, občas si zamlsán jen tak ze lžičky.
8/10

Emco tyčinka 100% ovoce - lesní ovoce

Koupeno - Brandnooz Cena - 19,90 (doporučená). Balení - 30 g
Tyčinka s příjemnou ovocnou, lehce nakyslou chutí. Má i dobré složení (jen ovoce - jablka, rozinky, klikva, borůvky). Prima alternativa svačinky do kabelky. Vzhledem ke složení i chuti určitě si ji určitě ještě někdy koupím a vyzkouším i její další dvě varianty.
10/10

Sešlo se tu najednou hodně pití - to díky Brandnooz boxům (já jinak vystačím s vodou, čajem a Colou Zero). Ono je tu tentokrát vůbec dost věci z Brandnooz boxu - ten srpnový mne docela zaujal, tak jsem ochutnávala rychle. A poučení z dnešního dílu? Čtěte cedulky. Já bych třeba v kešu másle palmový tuk nečekala.

sobota 8. října 2016

Kniha + drobnost pro Veverku

Tento swap, jak se vidět z jeho názvu "Kniha + drobnost pro Veverku", byl určen přímo pro mne. Vyhlásila mi ho Bára, se kterou už jsem úspěšně swapovala několikrát. Přihlásila jsem se totiž do jejího podobného swapu jako druhá a Bára chtěla swapnout i se mnou (což potěšilo). Hlavním obsahem swapu měla být knížka podle preferencí té druhé - buď nějaká už přečtená z vlastní knihovničky nebo koupená v antikvariátu. A k tomu nějaká drobnost pro potěšení. Hodnota swapu měla být kolem 200 Kč.



Swap se nám s Bárou trochu táhl, protože jsme se pořád pokoušely sladit to tak, abychom si swap předaly osobně. To nám nakonec nevyšlo a tak jsme si ho přece jen poslaly poštou.
Protože Bára mi napsala, že má ráda příběhy podle skutečné události , o drogách, alkoholu, šikaně, pěstounské péči, různých psychických nemocech ap., vybrala jsem pro ni v antikvariátu knížku Danky Šárkové Nezlomená osudem o ženě procházející manželstvím "okořeněným" alkoholismem i domácím násilím. K tomu jsem přidala do modra laděné dopisní papíry s motýlky, čistě ovocnou tyčinku s mangem z M&S, sypaný čaj Gincinnati od firmy TeeGschwender (měl by mít příchuť ginu) a 4 balení čaje Matcha ( kterém jsem si nějak myslela, že ho má Bára ráda - což byl omyl, ale naštěstí potěšil alespoň jejího přítele). Samozřejmě jsem přidala dopis (tentokrát psaný rukou, tak doufám, že ho Bára přečetla)


Mně od Báry přišla krabička, kde byla nejen balícek s knížkou, ale i dalších balíčky. Bára mi vybrala knížku Ed McBaina Ukolébavka z řady 87. revír, kterou se docela trefila. Detektivky z 87. revíru se Steve Carellou mám ráda jak já, tak manžel. A ke knížce jsem dostala ještě spoustu dalších drobností. Dvě tyčinky - malinovo-brusinkovou Dr. Light a kokosovou Mogli (ani jednu značku neznám), sušené brusinky, roztomilý malý jahodový džem St. Dalfour, malá hořká čokoláda a prášek do pečiva Alnatura. Pár slov ke swapu bylo připojeno na pohledu s něžným obrázkem květin.


Opět se ukázalo, že Bára je bezvadná swaperka a umí sestavit moc pěkný swap, který toho druhého potěší. Takže za mne absolutní spokojenost a ráda si s Bárou třeba zas někdy swapnu.
Hodnocení 10/10

pátek 7. října 2016

Brandnooz box - září

Tak takhle pozdě tu článek o Brandnooz boxu snad ještě nebyl.... Ale box tentokrát dorazil opravdu až poslední zářijový den a navíc mne pošťák nezastihl doma, takže na mne ještě čekal nějaký den na poště. Takže tu sice je nahlédnutí do zářijové boxu s motem "zářící novinky v září", ale myslím, že už jste ho skoro všichni viděli jinde. Tak jedině, že by vás zajímalo, jak jsem s ním na první nahlédnutí byla spokojená já.

(no to zas je nevyvedená fotka)



Mattoni Grapefruit (1,5 l - doporučená cena 16,90)
Začínáme produktem, který mne docela potěšil. Sice si minerálky s příchutí nekupuji, ale docela ráda ji ochutnám - grep mám ráda. I cena mi přijde celkem přiměřená.

Semtex Cactus (500 ml- doporučená cena 32,90)
Podle všeho je novinkou jen nový design balení, což mi zas jako velká novinka nepřijde. Každopáně energeťáky nepiju, takže poputuje k synovi. Přijde mi ale, že na energeťák to má docela velké balení.

Jupík Lucky fruit (200 ml - doporučená cena 9,90)
Krabičkové pitíčko na mne vyšlo v příchuti jahoda-jablko-kiwi. Má 12% ovocné složky a je bez konzervantů, sladidel a barviv. Nijak nenadchlo, ale příležitostně ho využiju.

Vitana Farmářské polévky - bramboračka a čočková (balení na 4 porce - doporučená cena za balení 29,90)
Musím říci, že poté, co moje máma (která rozhodně není vybíravá) prohlásila polévku s ovesnými vločkami (z březnového boxu) za hnusnou, neměl u nás nikdo odvahu si uvařit ani tu z červené čočky, která byla v témže boxu. A obávám se, že to tak trochu hrozí i těmto dvěma - byť jsou bez gultamátu, konzervantů. Můj favorit nebudou určitě - já jsem vývarová a tenhle typ polévek nerada.

Malwa Kremžská hořčice (Kand) (350 g - doporučená cena 25 Kč)
Hořčic máme doma zrovna dostatek, ale určitě se bude časem hodit. A já mám kremžskou radší...

Monnami Ovocné pyré (2x 125 g - doporučená cena 35 - 38 Kč)
Ovocné přesnídávky mám docela ráda, občas si ji dám v práci jako svačinku. Tuhle značku vůbec neznám a ani jsem zatím nezkoušela tento typ balení. Takže ráda vyzkouším obě příchutě, které jsem v boxu měla - švestku a banán (vždycky v jablečném základu). Měly by být bez konzervantů a přidaného cukru, což je fajn (míň fajn je cena).

Nesquick Delice (Nestlé) (23 g - doporučené cena 9,90)
Cereální tyčinek jako tato, které se tváří jako bůhví jak zdravé, nemám moc ráda. Ony jsou hlavně plné cukru a pochybuji, že u této to bude jinak.

JoJo Koktejl bar a Kavárna (2x80 g - doporučená cena 2x16,90)
Musím říci, že bonbóny s příchutí perníku nebo kávy (balení Kavárna) mne nelákají vůbec, ještě tak možná ty ovocné (z Koktejl baru). Ale od těch mne trochu odrazuje to, že jsou z jakéhosi pěnového želé. A protože mám raději želé klasické, tak nechám tuhle novinku vyzkoušet někoho jiného.

Čokoláda Já pistácie (Orion) (44 g - doporučená cena 13,90)
Tyčinka z mléčné čokolády, která se vyrábi ve třech variantách - karamel, pistácie, kokos+mandle. Na mne vyšla pistáciová, co mi docela vyhovuje. Čokoládou mne navíc nikdo nikdy nezarmoutí, byť u téhle se trochu bojí, že na mne bude dost sladká (mám raději hořkou čokoládu). Ale zas je to jen malá tyčinka, takže se jí člověk tolik nepřesladí (a nemusím ji taky sníst celou najednou, že)


No a čokoládová tyčinka byla sladká tečka za celým boxem. Hodnota produiktů v něm obsažených byla (v doporučených cenách) zhruba 275 Kč, což není úplně nejvíc, ale ujde to. Obsahem mne tentokrát box nijak nenadchl - vlastně mne potěšila jen minerálka. ovocné přesnídávky a čokoládová tyčinka. Naopak nenadchly polévky, tyčinka od Nestlé, bonbóny ani Semtex.

Navíc jsem dostala ještě dvě plechovky nápoje Tranquini, které nebyly normální součástí boxu, ale bonusem za to, ze jsem na blogu hodnotila srpnový box. Vzpomněla jsem si na to, až když jsem plechovky tahla z krabice, takže to bylo takové malé. docela příjemné překvapení