pátek 31. března 2017

Děvín

Děvín je zřicenina hradu, který stával na stejnojmenném vrchu nad Hamerským jezerem nedaleko Stráže pod Ralskem. Hrad založili někdy v polovině 13. století Markvarticové, později patřil mocnému severočeskému rodu Vartemberků. Od 16. století se jeho majitelé různě měnili a v polovině 17. století už byl zřejmě pustý. Jeho zkázu pak dovršilo rozebírání opuštěných hradních budov a využití kamene z nich na stavbu domů v nedalekém Hamru na Jezeře. Do dnešních dnů se zachovaly jen zbytky zdí a plošinka s cimbuřím vytesaná do pískovcové skály.



Ale Děvín byl až cílem našeho výletu a cestu k němu jsme si naplánovali jako takový krátký okruh. Auto jsme zaparkovali kousek za Hamrem na Jezeře (na křižovatce u budovy Vojenských lesů) a vyrazili jsme po červené TZ kolem Černého rybníka až na rozcestí Pod Zběhem. Odtud jsme pokračovali po modré TZ až na rozcestí Stohánek, které je pod stejnojmenným vrchem. Na něm jsou také pozůstatky bývalého hradu a později poustevny. Nám se ale nějak nepodařilo najít odbočku, která na vrchol vede, takže o tuto zříceninu jsme bohužel přišli.

Černý rybník, cesta ke Stohánku, rozcestí u Stohánku a pomník na křižovatce

Kousek od křižovatky modré a zelené TZ je pomník kpt. Sochora, hrdiny 2. světové války, který ta tomto místě zahynul při nevyjasněné nehodě (spekulovalo se o tom, že nehoda - srážka Sochorova osobního auta s vojenským náklaďákem - byla naaranžová komunistickou stranou, ale podezření se nikdy nepodařilo potvrdit). O kousek dál je pak v altánku umístěna reliéfní mapa okolí s popsaným vrcholy. Odtud jsem se dál pustili po zelené značce, která nás dovedla až k odbočce ke skalnímu útvaru Divadlo. Zacházka pár set metrů určitě stála za to - Divadlo je zajímavý pískovcový útvar, ve kterém jsou kromě různých dutin, říms a výklenků také viditelné železité usazeniny vytvvářející jakési roury. Ještě nikdy jsem podobný jev neviděla.


Vraní skály

Cesta kolem Širokého kamene


Ze zříceniny


Výhled z Děvína - vodní plocha je Hamerské jezero

Po zelené jsme došli kolem Širokého kamene až na rozcestí pod Děvínem (skoro - kousek jsme si "střihli" mimo značku, abychom si zkrátili cestu), odkud vede červená TZ směrem na Děvín. Přímo na zříceninu je třeba dát se asi 300 m do kopce po značené odboče z červené a pak se po ní zase vrátit zpátky. A odtud už to byl jen kousek zpátky na křižovatku, kde jsme nechali auto - nejdřív lesem, pak po asfaltové stezce (která vede až do Hamru na Jezeře).

Celková délka - 10,5 km; převýšení celkem cca 210 m



úterý 28. března 2017

Narozeninová soutěž aneb giveaway :-)

Z mého blogového miminka se stalo blogové batole. Jestli roste zdárně, to musí posoudit jeho čtenáři. Každopádně se za ty dva roky rozšířil jeho záběr - původně byl určený hlavně na hodnocení swapů, které jsem uskutečnila. Za dva roky tu přbyly rubriky s recepty, o přečtených knížkách, výletech, vyzkoušených výrobcích i články jen tak.
Jsem ráda, že můj blog si našel své čtenáře čtenářky a těší mne každý jejich komentář. A já zas nahlížím do jejich blogů, které mne obohacují o postřehy ze života a zkušenosti a díky kterým poznávám zas něco nového.
Jako poděkování svým čtenářkám jsem se stejně jako loni rozhodla vyhlásit malou narozeninovou soutěž (aneb jak se v blogovém světě často říká - giveaway).



A co v této soutěži budete moci vyhrát? Protože mám zálibu v krabičkách s překvapením a protože jsem blog zakládala vlastně kvůli swapům, nechala jsem se, pokud jde o výhru, inspirovat trochu Míšou z blogu Ovšem? Ovšem! a trochu svým prvním swapem (který se nepovedl). Výhra tedy zůstane trochu zahalena tajemstvím - bude to balíček s překvapením, který bude mít pět P - bude v ní něco pro parádu, něco pro potěšení, něco pečujícího, nějaký pamlsek a něco na pití.


A co pro výhru udělat? Já sama mám nejraději soutěže bez podmínek. Takže jestli si chcete za soutěžit, jen to napište do komentářů.
Soutěž skončí v pátek 7. dubna 2017 a já během víkendu ze všech komentářů vylosuji jednu výherkyni, které balíček s překvapením pošlu.


pondělí 27. března 2017

Ralsko

Výlety jsou pro nás s manželem nejoblíbenější relax. Zatím nám to letos moc nevycházelo, takže když jsme ve čtvrtek zjistili, že víkendová předpověď vypadá příznivě aspoň na sobotu, operativně jsme se rozhodli, že víkend bude patřit výletu. Lokalitu už jsme měli vybranou předem (brouzdání na stránkách mapy.cz patří k mým oblíbeným kratochvílim), takže jsme jen rychle vybrali (a v pátek dopoledne rezervovali) ubytování.
A kam jsme to vyrazili? Cílem víkendového výletu bylo okolí Ralska.

Výhled na zříceninu hradu Ralsko na stejnojménném kopci (vypadá daleko, což ani nebyla, a vysoko, což byla)



Oblast kolem Ralska je zvláštním krajem - zasahoval sem vojenský prostor, který byl od konce šedesátých let využíván sovětskkými vojsky a u Stráže pod Ralskem se těžil uran, takže jsou tu i nepříliš pohledná místa (odkaliště nebo chemická úpravna...). Na druhé straně je to oblast se spoustou lesů, skalami, roubenkami ve vesnicích, dvěma jezery, malebně se vinoucí řekou Ploučnicí a několika zříceninami. Nás sem samozřejmě nalákaly ty lesy a zříceniny a ne pozůstaky po těžbě uranu ...

Zřícenina Děvín - není ani přes holé stromy moc vidět

Pro přenocování jsme si vybrali Hostinec U zlaté lípy na kraji obce Noviny pod Ralskem. Ubytováním jsme byli mile překvapeni - hostinec má sice jen čtyři pokoje, ale aspoň ten náš byl prostorný a dobře zařízený. Dokonce na pokoji byla k dispozici varná konvice a malá lednička, což nebývá rozhodně běžné. Taky samotná restaurace byla prostorná a přijemná s milou a rychlou obsluhou a slušnou kuchyní. Jen manžel žehral na to, že netočí Plzeň, ale Svijany...Mrkající

Hostinec U zlaté lípy (a už se na fotku navešla) - zvenku i zevnitř

A co jsme za víkend podnikli? Kromě dvou výletů na Děvín a Ralsko (které budou mít své vlastní články) jsme se ještě došli podívat na průrvu Ploučnice, které se říká také Pekelný jícen nebo Čerova díra. Řeka zde protéká soutězskou a dvěma tunely vysekanými v pískovcovém masivu. Tunel prý se dá i projít, ale přece jen nebylo ještě tak teplo, že bychom měli odvahu to zkusit. Takže jsme jen okoukli, kde řeka do soutěsky vtétá a otvor, ze kterého vytéká do malého jezírka.


Průrva Ploučnice ze všech stran, ze kterých šla vyfotit suchou nohou

Zajeli jsme také do Stráže pod Ralskem, kde jsme jednak nakoupili turistické známky prošlých míst (ocenili jsme informační středisko fungující i o víkendech celý den, což vůbec není v mimosezóně běžné) a jednak se došli podívat na zámek Vartemberk. Ten se nachází na výšině na kraji městečka a vznikl přestavbou bývalého stejnojmenného gotického hradu. Což je patrné jak z umístnění, tak z toho, že je obklopen příkopem, přes který k zámku vede most. Bohužel zámek značně utrpěl v době užívání sovětskými vojsky a z tohoto stavu se ještě nevzpamatoval, i když je patrné, že se pracuje na jeho záchraně (nová střecha). Díky tomu je také momentálně nepřístupný a mohli jsme si ho prohlédnout jen zvenku.

Ralsko - socha na náměstí a dvakrát Vartemberk

sobota 25. března 2017

Růžová a modrá

Tak jsem si zase jednou udělala radost - tedy rovnou dvě malé radosti...
Nejdřív jsem si koupila hyacint. Nebyl ani trochu nakvetlý, tak jsem zvědavě čekala, jaká barva na mne vykoukne z rozvíjejících se květů - aby mi potom došlo, že se to dá poznat hned při nákupu podle barvy květináčku. Protože můj květináček byl růžový, tak na mne z něj vykoukl růžový hyacint. Dokonce rovnou dva květy. A dvěma květy se asi vyčerpal a nezbylo mu tolik sil na vůni, takže voní opravdu jen jemně (což je dobře, protože manžel nemá silnou hyacintovou vůni zrovna v oblibě, takže silně vonící kus bych nejspíš musela odstěhovat do práce).




No a v úterý jsem se zastavila n nákupním centru a v Nanu naka mne upoutaly misky s modrým vzorem. Snažím se domů nenakupovat žádné další věci "jen tak" (protože věcí máme plný byt), ale tentokrát jsem neodolala a jednu mističku jsem si vybrala. Vždyť kdo by odolal, když zrovna byly ve slevě...
Líbí se vám taky?

A nevylučuji, že se tam příští týden ještě stavím pro tácek se stejným vzorem, nad kterým jsem dlouho váhala.


čtvrtek 23. března 2017

Glanz box - jaro 2017

První letošní Glanz box dorazil pod motem "První vlaštovka z edice Glanz box", a to už včera. Jenže jsem přišla pozdě domů a tak už jsem fialovou krabici, kterou od pošťáka převzal manžel, nestihla ani rozbalit a prohlédnout. Jen jsem zaznamenala, že tentokrát je krabice poměrně lehká...
Po otevření se krabice zdála skoro prázdná, ale i tentokrát obsahovala obvyklých šest výrobků.
A tohle jsem z ní tedy dnes vybalila.




K2r Čistič pračky 3v1 (2x 75 g - doporučená cena 69,90)

Tenhle typ výrobků vůbec nepoužívám (občas jako odvápňovač použiju dávku octa a pračku s ním pustím bez prádla). Tento prostředek by měl odstraňovat vodní kámen a zbytky pracího prášku i aviváže a přinášet svěžest. Takže aspoň se moje pračku bude mít jednou dobře a osvěží se :) (tedy vlastně dvakrát - v balení jsou dvě dávky)

Signal Long Active White fresh (75 ml - doporučená cena 75 ml)

Zubní pastu využije asi každý, já nebudu výjimka. Měla by chránit zuby před kazem, plakem a bělit je (myslím, že tohle deklaruje skoro každá pasta). Já většinou při nákupu sáhnu po levnější Colgate (protože si myslím, že víc záleží na tom, jak se zuby čistí, než čím), ale aspoň bude změna.

Dove Noursing secrets Body wash (250 ml - doporučená cena 72,90)

Sprchový šampon s výtažkem z květu lotosu a rýžové vody. Kosmetiku Dove mám docel ráda, ale nejsem si úplně jistá, jestli mi bude vyhovovat vůně - na první přivonění se mi zdá poměrně sladká a docela výrazná, což není úplně můj "šálek kávy". Ale třeba ještě překvapí

Dove Noursing secrets Shampoo (250 ml - doporučená cena 72,90)

Vlasový šampon ze stejné řady jako výše uvedený srpchový gel, takže o něm v podstatě platí totéž. Sladění dvou výrobků v boxu do jedné vůně je fajn pro toho, komu vůně sedne. Já si úplně jistá nejsem, že to bude můj případ... Ale třeba se s tou vůní nakonec smířím.

Garnier Čistící micelární gel (200 ml - doporučená cena 119 Kč)

Oplachovací gel odstraňující nečistoty i make-up vhodný pro použití ve sprše. Má praktické balení s pumpičkou. Na vyzkoušení jsem docela zvědavá. Pořád ještě hledám něco, co by zi beze zbytku poradilo s řasenkou... Produkt, který mn z celého boxu zaujal nejvíc

Fa Sof&Control Carin Lila Deospray (150 ml - doporučená cena 79,90)

Antirespirant, který by měl zajišťovat 48 h ochranu proti pocení a tělesnému pachu (těmto proklamacím moc nevěřím) s využitím unikátní technologie se suchými oleji. Moje poslední setkání s antirepirantem Fa bylo hodně rozpačité (viz tady), tak trochu váhám, jestli ho někomu věnovat nebo dát této značce a deoprejů obecně ještě šanci. uvidím...


Obsah boxu není špatný - oceňuji, že tentokrát bylo v boxu kosmetických výrobků než čistící drogérie. Na druhou stranu úplně nadšená z něj taky nejsem - asi mi úplně nesedne vůně výrobků Dove a obecně moc nemusím antirespiranty ve spreji, takže vlastně mne zaujal hlavně ten micelární gel. Ale to je spíš otázka osobních preferencí - třeba z té lotosové vůně může být někdo jiný nadšený. A nakonec po vyzkoušení můžu být příjemně překvapená i já. Celková hodnota v boxu obsažených výrobků byla cca 475 Kč, co mi přijde docela pěkné, byť to bylo méně než v předvánočním Glanz boxu.

(Boxy odebírám zazvýhodněnou bogerskou cenu)

úterý 21. března 2017

Z kosmetické poličky 6

Tentokrát se mi tady fotek sešlo docela dost. Hlavně díky tomu, že jsem vyzkoušela díky swapům pár věcí, které běžně nepoužívám (maska, šumivka). A taky je tu tentokrát dost věcí, ze kterých jsem nebyla nějak moc nadšená.
Víc asi není třeba dodávat, může se jít mrknout, co na té poličce bylo.




Balea pleťová maska na oči a rty

Koupeno - swap Balení 4x 1,5ml cena - ??
Ve swapu jsem dostala jen dvě dávky (podle info na obale jsou v balení 4). Obsahuje kyselinu hyaluronovou, Q10, makadamový a jojobový olej, bambucké máslo. Kolem rtů jsem žádný efekt necítila, kolem očí naopak ano - ještě druhý den ráno jsem měla pocit příjemně vyhlazené pokožky.
8/10

Sprchový gel Balea Fresh smoothie

Koupeno - DM drogerie. Baleni - 250 ml Cena - asi 35 Kč
Sprcháč měl být s vůní ovoce acaí a yozu (pokud to nevíte, tak yuzu je druh citrusu a acaí palma, jejíž plody vypadají jako velké borůvky - já si to musela vygooglit). Mně vůně ze všeho nejspíš připomínala vůni zelených jablek a celou dobu používání jsem se nemohla rozhodnout, jestli je mi příjemná nebo spíš ne. Jinak byl takový průměrný - myl, nevysušoval. Ale důvod k tomu, abych si ho koupila znovu, nemám (ono to asi ani nehrozí - mám dojem, to byla limitka)
4/10

Tekuté mýdlo Rosemary&lavander (Cien)

Koupeno - Lidl Balení - 500 ml. Cena - asi 30 Kč?
Tohle mýdlo zklamalo vůní - zcela jednoznačně převažuje rozmarýn, který úplně potlačil levanduli. A zjistila jsem, že rozmarýn je fajn na jehněčím, ale v kosmetice - tedy konkrétně v tom tekutém mýdle ne. Aspoň pro mne rozhodně ne. Takže mýdlo stojí na umyvadle a občas jím umyje ruce nějaká návštěva. Asi ho budeme mít ještě dlouho (polovina lahvičky se u nás spotřebovala asi za půl roku). A znovu si ho určitě kupovat nebudu.
3/10

Šumivka do koupele Lesní jahoda (Mýdlárna Erdé)

Koupeno - swap Balení - 25 g. Cena - ??
Moje první setkání se šumivkou do koupele. Málokdy se nakládám do vany, obvykle se sprchuju, takže věci do koupele nekupuju. Ale když už jsem tuhle bombičku dostala ve swapu, tak jsem ji vyzkoušela, když jsem se v horké vaně pokoušela rozehnat rýmu. Po vhození do vody moc nešuměla ani nevoněla. Po rozpuštění bylo vidět, že obsahovala i olejové složky (a taky dvě sušené jahůdky), ale výrazný pocit zvláčnělé pokožky jsem po koupeli neměla. Sumasumárum, nic, bez čeho bych se neobešla.
4/10

Pleťová detoxifikační maska čoko&jahoda (Freeman)

Koupeno - swap Balení - 15 ml. Cena - ??
Maska krásně voněla po čokoládě (po jahodách tedy ani trochu) a dobře se nanášela. Obsah balení bohatě stačil na jedno použití. Šla dost špatně smýt. Pokožka pak byla vyhlazená, ale přetrval trochu nepříjemný pocit pnutí - hlavně na lícních kostech. Nenadchla mne, takže kupovat ji určitě nebudu.
4/10

L´Oreal Paris Elseve Total repair 5

Koupeno - swap Baleni - 200 ml Cena - ??
Obsahuje keratin a měl by mít renenerační účinek. Vyhovovalo mi balení, které umožňuje postavení na víčko - není třeba balzám složitě dolovat. Má nevýraznou, ale příjemnou vůni, dobře se používá a vlasy jdou po použití lehce rozčesat.
8/10

Mixa Hyalurogel Intensive Hydratation


Koupeno - Glanz box Balení - 50 ml Cena - 249 Kč (doporučená)
Hydratační krém s kyselinou hyaluronovou, která by měla podporovat hydrataci pleti. Má příjemnou, takovou "čistou" vůni, chladivou konzistenci. Trochu déle se vstřebávál (což neodpovídalo informaci, která byla v boxu) - po použití jsem měla vždycky pocit mokré, trochu lepkavé pokožky. Na druhou stranu docela dobře hydratoval, takže nespokojená jsem nebyla. Ale za tu doporučenou bych si ho asi znovu nekoupila.
7/10

Vlasový šampon Hair Clinic (Omega Pharma)

Koupeno - dárek Balení - 175 ml Cena - ???
Šampon má posilovat pevnost a růst vlasů a omezovat jejich vypadávání. Musím říci, že v tomto směru jsem na sobě žádná zázračné účinky nepozorovala. Jinak má neutrální vůní, dobře pění i myje. Celkově hodnotím jako slušný šampon.
7/10

Anew Vitale (Avon)- denní krém (vzorek)

Ani nevím, kde jsem k tomu vzorečku přišla - duď byl někde v časopise nebo mi ho někdo přibalil do swapu... Krém má příjemná vůni i konzistenci, dobře se roztíral i vstřebával. Pokud mohu soudit podle jednoho vyzkoušení, tak bych si ho klidně koupila i v normálním balení.
8/10

neděle 19. března 2017

Čajové překvapení pro Kiku

Tenhle swap jsem vyhlásila speciálně pro Kiku, se kterou už jsem jeden čajový swap uskutečnila. A protože já mám čajů nadbytek pořád, zatímco Kika by zas ráda vyzkoušela něco nového, tak se zrodil můj další čajový swap - Čajové překvapení pro Kiku. Podmínky byly stejné jako vždycky - výměna asi 50 čajů bez přebalů a nějakou drobnost za nějaké překvapení pro mne podle výběru druhé strany.



Kika mne dodatečně poprosila, zda by čaje nemohly být po dvou od každého druhu, což jsem si z velké většiny mohla splnit. Vybrala jsem jí proto jednak čaje, které jsem si dovezla z dovolené v Albánii (což byly čaje nejen albánské, ale i srbské, maďarské, kosovské...) a jednak čaje z kolekce, kterou jsem si koupila před Vánoci. Na ochutnání jsem přidala ještě pár kousků čajů, které jsem dostala nebo si koupila po jednotlivých sáčcích. Snažila jsem se vybírat hlavně čaje ovocné nebo s nějakou ovocnou příchutí, o kterých Kika psala, že je má nejraději, ale aby byl výběr pestřejší, zařadila jsem nějaké čaje bylinkové či kořeněnou příchutí. Jako drobnost doplňující čaje jsem vybrala malá balení sladkostí, které se hodí na zakousnutí k čaji - kakaové sušenky Morning, Čoketku a svoje oblíbená musli srdíčka s kokosem a čokoládou.
Vše jsem zabalila do prázdné krabice od čajové sady Liran (a samozřejmě jsem přidala i krátký dopis).


Kika balíček poslala o pár dnů dřív než já, takže jsem odeslání balíčku pro ni spojila rovnou s vyzvedenutím balíčku, který byl určen mně. V balíčku trochu netradičního tvaru (polepený tubus) na mne čekal jednak dopis napsaný na rubu obrázku veverky, kytička složená z čajových přebalů a pár kosmetických vzorečků. Hlavní částí balíčku ale byl kornout mých oblíbených kešu, mandlí a brusinek (prostě kornout pro Veverku, což je můj nick na Swaplace). A dostala jsem i dva čaje - potěšil zejména English afternoon, který jsem ještě neměla ve sbírce (už je taky vypitý, abych si ho do ní mohla zařadit)


Swap s Kikou byl i tentokrát fajn. Kornout ořiškovo-ovocného zobání přesně respektoval mé preference - ten bude brzo pryč. A vzorečky využiju. Líbilo se mi zabalení (polepený kartonový tubus) - mám ráda, když si někdo se swapem vyhraje i po této stránce.

Hodnocení 10/10



pátek 17. března 2017

Jennifer Hillier - Řezník

Tuhle knížku jsem vyhrála v Míšaboxu. Na přečtení chvíli čekala, protože když jsem ji dostala, měla jsem zrovna rozečtený čtvrtý díl Vondruškovy Husitské epopeje, což je pěkná "bichle". Ale hned jak jsem ho dočetla, tak jsem se do Řezníka pustila - anotace vypadala docela lákavě. Míša má na knížku na blogu i recenzi, ale četla jsem ji před delším časem, takže už jsem si jen matně pamatovala, že se jí líbila. Schválně jsem se k její recenzi už nevracela, abych nebyla ovlivněná jejími dojmy z knížky. A tady jsou ty moje




Anotace
Před třiceti lety policejní náčelník Edward Shank dopadl a zastřelil nejproslulejšího sériového vraha v historii Seattlu: Řezníka z Beacon Hill. Nyní, ve věku osmdesáti let, přenechává svůj viktoriánský dům vnuku Mattovi, nadanému kuchaři.
Během rekonstrukce, kterou Matt v domě provádí, dojde k hrůznému objevu. Matt se musí rozhodnout, zda bude ignorovat děsivé tajemství, půjde na policii či zda vezme věci do vlastních rukou. Minulost jeho rodiny si ale vybírá svou daň i na něm a on sám se začíná zneklidňujícím způsobem měnit.
Jeho přítelkyně Sam věří, že její matka byla zavražděna Řezníkem, třebaže k její smrti došlo dva roky poté, co Edward Shank vraha zastřelil. Sam nicméně její pátrání přivádí stále blíž k pravdě… a také rovnou k Mattovu hroznému tajemství
Vydal Baronet v r. 2016


Není to klasická detektivka. Po 50 stránkách si myslíte, že už všechno víte. Ale to není pravda - ještě se toho hodně stane. Ještě se objeví řada překvapivých momentů. Možná bude jak já zaraženi Mattovou sebestředností. A budete napnutí, jak to celé nakonec dopadne. I když vlastně už nejde ani tak o to, kdo (je pachatel), ale spíš o to, kdy a jak (se zjistí pravda). Úplný závěr pro mne byl sice trochu barvotiskový, ale jinak se knížka četla opravdu jedním dechem (a měla na svědomí to, že jsem v uplynulém týdnu zhasínala o dost později než normálně). Prima oddechové čtení - tedy pro ty, kdo mají rádi thrillery.

úterý 14. března 2017

Kořeněné ovesné muffiny s jablky

V poslední době peču poměrně málo - většinou nás sladkým zásobuje maminka, která něco upeče pokaždé, když k nám jde. Nebo když my jdeme k ní. Takže v podstatě každý týden...
Ale sobotní výlet mne nějak nabil trochu energie a v neděli ráno mne přepadla chuť zase jednou něco upéct. Volba padla tentokrát na muffiny. A protože mi doma zbývala nějaká jablka našla jsem si v knížce 1 těsto, 100 muffinů recept na muffiny, kde jsem mohla jablka využít (a trochu jsem si ho upravila)



Suroviny
140 g hladké mouky
2 lžíce prášku do pečiva
1/2 lžičky koření (skořice, hřebíček, nové koření, muškátový oříšek, zázvor)
110 g cukru
140 g ovesných vloček
1 lžíce kakaa (ta v původním receptu nebyla)
250 g jablek
2 vejce
125 ml mléka
125 ml jablečné šťávy
6 lžic oleje


Do mísy prosejeme mouku, kakao, koření a prášek do pečiva. Přidáme vločky, cukr a jablka nakrájená na kostičky.
V misce rozšleháme vejce, olej, mléko a jablečnou šťávu a vše vlijeme do mísy k sypkým surovinám. Opatrně promícháme tak, aby se všechny složky spojily.
Plníme do košíčků na muffiny (já mám silikonové, takže nevymazávám), na povrchu můžeme ještě posypat ovesnnými vločkami (já jsem vynechala, protože by se to u pánské části rodiny asi nesetkalo s úspěchem). Pečeme v předehřáté troubě (cca na 200°) zhruba 20 minut (já čas moc nesleduji - řídím se spíš "špejlovým testem"). Po vyndání z trouby muffiny necháme ještě asi 5 až 10 minut odpočinout ve formičkách a teprve pak vyndáme.
Můžeme pocukrovat (já to udělala jen se třemi kousky, tak trochu kvůi focení, jinak se bez cukru na moučnících obejdeme). Tyhle muffiny mi sice moc nevyběhly - nemají ten typický muffinový popraskaný kopeček, ale jsou krásně vláčné. Určitě je jště někdy upeču.


(Muffiny jsem fotila za asistence manžela a nakonec to dopadlo tak, že jsme si každý nafotili svoji sadu fotek. Udělala jednu koláž z fotek mých, jednu z fotek manžela. Můžete tipovat, která je která a která se vám líbí víc)

pondělí 13. března 2017

Na Závist

Do sobotního rána nás probudilo sluníčko, tak jsme usoudili, že je načase vyrazit aspoň na krátký výlet. Já navíc potřebuji rozšlápnout na konci podzimu zakoupené trekové boty, abych v nich mohla vyrazit i na delší výlety. Tentokrát jsme se vypravili jen za humna - jako cíl prvního výletu jsme vybrali Závist, což je místo, kde bývalo největší keltské oppidum v Čechách. Nachází se na vrhu Hradiště nad Vltavou naproti Zbraslavi.



Výchozím místem výletu byly Komořany, kam od nás jede autobus MHD. Odtud vede žlutá turistická značka - chvilí mezi vilkami, ale pak začíná stoupat lesem směrem k letišti Točná. Tam jsme se napojili na zelenou značku a pokračovali kolem plotu letiště, pak rátkým stoupání těsně pod vrchol kopce Čihadlo a odtud jsme pro změnu klesali do vesničky Točná. Místní hospůdka otvírá až ve tři odpoledne, my tam dorazili před dvanáctou, takže jsme se museli spokojit s plechovkou piva z místního konzumu, který otevřeno měl a dokonce u něj byl stolek se židličkami.

Cestou k letišti Točná

Točná

Z Točné klesali - stále po zelené TZ úbočím údolí bezjmenného přítoku Břežanského potoka až do Břežanského údolí. Kolem jen stromy, strmý svah dolů k potoku, padlé kmeny - člověk by neřekl, že je jen pár zastávek busem MHD od panelákových sídlišť. Sešli jsme do Břežanského údolí, přešli silnici, která jím vede, přeskočili Břežanský potok a po jeho levém břehu ve svahu pokračovali dál po zelené až k Hálkovu pomníku.

Cestou do Břežanského údolí

Hálkův pomník a vyhlídka na Šance

Od Hálkova pomníku jsme začali prudčeji stoupat nejprve po modré a poté po žluté TZ k vrcholu kopce Hradiště, kde bývalo ono keltské oppidum Závist. Po něm jsou dnes patrné jen zbytky valů,. Vykopané pozůstatky tehdejších staveb byly po archeologickém průzkumu z bezpečnostních důvodů znovu zasypány. S tím, jak oppidum a život na něm vypadalo, seznamují turisty informační panely naučné stezky, která tudy vede.

V místech bývalého oppida

Z centra bývalého oppida - Akropole (tedy přesněji z míst, kde bývala) jsme pokračovali po žluté. Chvilí po vrstevnici a pak už jsme začali klesat, někde i docela prudce. Mezi stromy byly občas výhledy na řeku a na Zbraslav. Sešli jsme až dolů k řece, přesli most Závodu míru a došli do Zbraslavi na náměstí. A protože nám jel zrovna autobus, tak jsme si tam ani nedali oběd nebo pivo Usmívající se.

Přece jen strom, který se zelenal. A kus dřeva neuvěřitelně připomínající masku.

Škoda,že fotky z tohoto výletu za moc nestojí - sice jsme vycházeli za sluníčka, ale pak se zatáhlo a byl takový opar, tak mi všechno vyšlo takové nevýrazné (nebo prostě neumím fotit). Jinak jsme se ale prima prošli a trochu nasáli to začínající jaro, které je zatím spíš ve vzduchu - příroda ještě byla taková spící. Tedy kromě lísek, které už mají jehnědy (a já oči jak angorský králík, protože mám pylovou alergii).
A mimochodem - snahou o rozšlápnutí nových trekovek jsem si vysloužila puchýř jak dvoukorunu ...