Návrat na Broumovsko

... aneb pachatel se vrací na místo činu (na Broumovsku jsme strávili jarní dovolenou). Tedy, tak úplně nám návrat na místo činu nevyšel, protože hotel Manor, kde jsme bydleli minule, neměl tentokrát volný pokoj na celý týden. Ale uspěli jsme v jeho "sesterském" hotelu Veba, takže dovolená, na kterou jsme se těšili a během, které jsme plánovali projít ty kouty Broumovska, na které se nedostalo na jaře, mohla začít. Trochu nás letos zklamalo počasí, dva dny nám v podstatě propršely. Výlety byly tedy jen dva, ale ono lenošení s detektivkou má taky něco do sebe . A Broumovsko tedy plánujeme do třetice všeho dobrého i zlého, protože jsou ještě místa, kam se chceme podívat.

Adršpašské skály

---

Hotel Veba, ve které jsme bydleli tentokrát, je prvorepubliková vila, kterou majitel textilní továrny nechal postavit pro svou dcera jako svatební dar. Stojí uprostřed příjemného parku a má tak trochu nostalgickou prvorepublikovu podobu. Součástí parku je ale i nově postavené kongresové centrum s bazénem, které je do parku docela citlivě zasazeno a nepůbobí nijak zvlášť rušivě. A velmi jsme ho ocenili v ty propršené dny - bazén byl prima varianta - zvlášť, když jsme ho v obou příapdech, kdy jsme tam byli, měli sami pro sebe (včetně vířivky).

Hotel Veba (nenechte se mást modrou oblohou-fotka je z jara) a bazén v Kongresovém centru

Hned po příjezdu do Broumova jsme tentokrát vyrazili směr klášter, abychom nedopadli jako loni, kdy už jsme prohlídku nestihli. Letos jsme tedy byli úspěšní a Broumovský klášter si prohlédli i zevnitř. Ovšem v tom spěchu jsme zapomněli foťák, takže fotky interiéru jsem si vypůjčila z oficiálních stránek Broumovského kláštera.

Broumovský klášter byl založen už ve 13. století, patřil benediktýnům a byl podřízen břevnovskému opatství. Významnou roli hrál v době hustiských válek, kdy do něj po vypálení břevnovského kláštera přesídlil opat. Další významnou etapou v historii kláštera bylo období na přelomu 17. a 18. stolení, kdy došlo k významné barokní přestavbě celého kláštera, která probíhla pod vedením významných stavitelů Martina Allia z Löwenthalu, Kryštofa Dientzenhofera a K. I. Dientzenhofera. Smutným obdobím v historii kláštera je pak doba po r. 1950, kdy klášter sloužil jako internační tábor nejprve pro řeholníky a pak pro řeholnice různých řádů. V současné době klášter spadá pod správu břevnovského opatství a není obsazen řeholníky. Byl ovšem díky různým rozvojovým programům poměrně rozsáhle rekonstruován, včetně bývalé klášterní zahrady a určitě stojí za prohlídku. V jejím rámci jsme kromě nádherného barokního kostele viděli mimo jiné i knihovnu se vzácnými tisky a refektář - bývalou klášterní jídelnu, kde je vystavena i kopie proslulého Turínského plátna, která byla v r. 1999 objevena právě ve zdejším kostele sv. Vojtěcha.

Pohled na klášter a interiér kostela sv. Vojtěcha

Kopie Turínského plátna a interiér klášterní knihovny

A celou prohlídku jsme příjemně zakončili v Café Dientzenhofer, které je v areálu kláštera. Protože byla docela zima, tak horká čokoláda, resp. grog a teplá oplatka přišly vhod. Kromě příjemného posezení a občerstvení kavárna nabízí i možnost nákupu regionálních produktů (zavařeniny, bylinné čajové směsi, pivo Opat z pivovaru Olivětín) a fotografických publikací o Broumovsku.

Cafe Dientzenhofer

A před kavárnou jsem poprvé viděla "naživo" strom gingo s krásnými vějířovitými listy. A protože je podzim, spousta těch krásných listů ležela na zemi - nedalo mi to, pár jsem jich posbírala a jako připomínku hezké dovolené je teď mám v malé vázičce v knihovně.