Nápad jet na dovolenou na Altaj nás přepadl někdy v únoru. Začalo to myšlenkou, že bychom si letos dopřáli nějako exotičtější dovolenou s cestovní kanceláří. Máme rádi spíš hory než moře a protože úplně nemusíme velké skupiny lidí, tak naše pátrání v nabídce cestovek nakonec skončilo na webu CK Adventura, kde nám padl do oka zájezd "Za krásami Altaje". Po troše váhání (jednak zájezd s CK pro nás byl trochu krok do neznáma a pak přece jen cena...) jsme se nakonec rozhodli, že jo... A musím říci, že zklamaní jsme nebyli - byly to pěkné dva týdny.
A protože většina lidí, když jsme řekli, kam jedeme na dovolenou, reagovala dotazem "A kde to vlastně přesně je?", tak možná začnu odtud.
Altaj je pohoří v centrální Asii, na pomezi Ruska, Mongolska, Číny, jehož vrcholy dosahují až do výšky přes 4000 m.n. Naše putování směřovalo do Altajské republiky, která je součastí Ruské federace a na jejiž území z větší části zabírá toto pohoří. A právě Altajskou republiku jsme během naší dvoutýdenní dovolené objeli kolem dokola.
Altajská republika má rozlohu zhruba asi jako ČR, ovšem obyvatel má podstatně méně - kolem 200 tis. Obyvatelstvo tvoří jednak Rusové a jednak Altajci (což je souhrnné označení pro příslušníky kmenů obývajících původně Altaj). Oficiálním jazykem je ruština (kterou se lze bez problémů domluvit všude) a altajština (přepisuje se azbukou a samozřejmě jsme jí nerozuměli). Hlavním městem je Gorno-Altajsk s asi 50 tis. obyvateli, ostatní města, byť označovaná jako krajská centra jsou spíš větší vesnice, kde počet obvyatel dosahuje tak 2 až 3 tisíce. Slušnější infrastrukturu (ve smyslu kanalizace, rozvod vody), má kromě hlavního města jen pár obcí. Podobné je to se silnicemi - Altajskou republiky protíná v podstatě jen jedna slušná aslfaltová silnice (aslespoň podle našich měřítek) - Čujskij trakt, který vede z Novosibirska napříč celou republikou směrem do Mongolska. Zbylé silnice jsou výrazně horší kvality, některé sice alsfaltované, ale ne zrovna moc kvalitně, jiné bezasfaltové, prašné, dost často s kvalitou blížící se spíš tankodromu.
Příroda je na Altaji velmi různorodá - zahrnuje oblasti horských lesů, stepí, jezerních planin, horských oblastí bez vegetace s ledovci ve vrcholoých partiích...
Step u Kuraje a vrcholky v oblasti Aktru
Jezera v oblasti Ulaganského sedla a hory nad řeku Čulyšman
Tělecké jezero a západ slunce nad horami u Kuraje
Celou oblastí protéká spousta řek - nejvýznamnější je asi Katuň a Bija, jejiž soutokem vzniká Ob, další významnou řekou je Čuja a Čulyšman.
Peřeje na Čuje a údolí Katuně
Pokud jde o dopravu, tak jsme letěli přes Moskvu do Novosibirsku a odtud jsme se pak přesouvali dál. V průběhu celého zájezdu jsme vystřídali autobus, gazíky a UAZy, došlo i na náklaďák (ZIL) a loď. A samozřejmě jsme občas chodili pěšky a vyzkoušeli jsme si i jízdu na koni a na raftu.
Tak tyhle snad nepotřebují komentář - koně od autobusu asi pozná každý 
Ubytování bylo různé - od jednoduchého hotelu přes penzion, "turbázu" (chatičková turistická základna) až po ubytování v soukromí.
Hotel v Barnualu a penzion v Arktybaši
Chatka u Těleckého jezera včetně typické kadiboudičky v lesíku opodál 
Podobné to bylo se stravováním - někde byla polopenze, někde jsme se stravovali ve vlastní režii - od nákupu v "magazínu" přes jídlo v samoobslužné "stolovoj" až po restauraci (což bylo asi nejmíň). Přiznám se, že jídlo jsem moc nefotila, takže jsem našla snad jen tři fotky
Maso z marala (místní druh jelena) se zeleninou (v restauraci) a šašlik, co nám upekli domácí
A nebyla bych to já, abych si z dovolené nepřivezla nějaké ty čaje ... (hodně moc čajů )
)
Žádné komentáře:
Okomentovat