Letos naposledy jsem v pátek šla z práce a do práce Valdštejnskou zahradou, která má svůj půvab na jaře, v létě i na podzim. Vždycky je na co se dívat přímo - na jaře rozkvetlé narcisy, které později vystřídají kvetoucí magnolie a kaštany, na podzim se zahrada postupně vybarvuje. V jezírku plavou maxi kapři a kachny zde postupně vyvádějí mladé, na pěšince občas slalomuju pod pávy sedícími na větvích, aby mne náhodou neoznačkovali 
.... Nejhezčí je zahrada po ránu, kdy je tu ještě klid, ale mám ji ráda i přes den plnou turistů...
.... Nejhezčí je zahrada po ránu, kdy je tu ještě klid, ale mám ji ráda i přes den plnou turistů...
Když jsem si začátkem týdne uvědomila, že pro letošek mé ranní a podvečrní cesty zahradou končí (zahrada je přístupná jen od dubna do října), tak jsem si sebou do práce vzala foťák a v polední pauze si zahrála na turistu. A tohle je můj skoro poslední pohled na letošní Valdštejnskou zahradu. Od pondělí mne čeká podstatně nudnější cesta Letenskou ulicí, kde mne místo pávů budou míjet jen tramvaje a auta....
Každodenní pohledy
Jezírko s ostrůvkem a sochařská výzdoba
Průhled do zahrady a brána ze zahrady
Pohled na chrám s. Mikuláše a ni na Hradčany se neomrzí
Kapři v jezírku (docela slušní macci)
No a tady se na stromě schovává bílý páv,
který mi to focení trochu sabotoval
A sem už chodím jen občas
Kašny
Voliéra s výry a krápníkovou výzdobou a Sala terrena
A na závěr trochu vlastivědných informací
Valdštejnská zahrada na Malé Straně patří mezi stavby raného baroka a je jednou z nejrozlehlejších pražských zahrad. Její zakladatel, vévoda Albrecht z Valdštejna, pojal její podobu na svou dobu velkolepě. První práce začaly pravděpodobně před rokem 1634 a bylo stvořeno dílo s mnoha nevídanými prvky. Vznikla barokní zahrada ve stylu italského manýristického parku, přísně geometricky řešená. Ze západu, severu a východu je sevřena budovami Valdštejnského paláce (v součastnosti sídlo Senátu), z jihu pak vysokou ohradní zdí s oblouky. Rozděluje se do dvou geometricky rozdílných částí, větší a menší. V té větší se nalézá největší sala terrena v Praze, dále pak voliéra, umělá krápníková stěna a čtvercová mramorová kašna s bronzovou sochou Venuše. V menší části je velký bazén s ostrůvkem, nesoucím plastiku Herkula, skleník a jízdárna. Ve styku obou částí stojí pískovcová kašna s vodotryskem. V obou částech jsou volně rozmístěny kopie původních Vriesových soch (Adonis a Venuše, Appolon, Bakchus, Kráčející kůň a Kůň s hadem, Neptun, Laokoon a jeho synové, Zápasníci) a reliéfní vázy.
(Použity informace z webových stránek Senátu)
Žádné komentáře:
Okomentovat