Kdo? Co? No přece houby. Prodloužený víkend, počasí jako malované, takže jsme sebrali košíky a nožíky a vyrazili do lesa. V průběhu víkendu dokonce ne jednou. Ráda se lesem toulám i jen tak, ale když už mám košík, jsem potěší mne, když na mne z mechu vystrkují houby kloboučky. A tentokrát vystrkovaly - hlavně spousta sameťáčků a dlouhonohých hnědáků, ale i nějaká ta bedla a hříbek.
Jen musím říci, že focení a sbírání hub mi dohromady moc nejde. Jak vidím houbu, zapomenu na focení a už ji doluji z mechu...
Úlovek
Z lesa
A pak vždycky nastává druhá druhá etapa - nasbírané je třeba zpracovat. Musím říci, že ani ta mi nevadí - houby nejen ráda sbírám, ale i zpracovávám. Jsem takový malý syslík, takže jsem ráda, když mám něco zpracovaného na později. A tak sušička běžela na plné obrátky, k obědu byla smetanová houbová omáčka, k večeři jeden den houbové řízky a druhý pro změnu bedly na kmíně, udělala jsem pár skleniček hub naložených v kyselém nálevu. A zbytek pokrájených hub jsem krátce povařila a už se mrazí, aby bylo na omáčku i v zimě...
Z kuchyně (bedly na kmíně šly na odbyt tak, že se je nepovedlo zdokumentovat)
A tenhle se mi líbil nejvíc
Žádné komentáře:
Okomentovat