Než jsme odjížděli na dovolenou, zastavila jsem se v knihovně pro pár knížek. Přece jen, co kdyby nám nějaký den propršel...No - nakonec naštěstí nepršelo, když tedy nepočítám jednu hodinovou přeháňku. Ale i tak jsem jednu po večerech přečetla. Sáhla jsem po té nejtenčí a nejlehčí - tedy myslím co do žánru.
Anotace
"Slovo,důchodkyně´ automaticky vyvolává představu babky v šátku, tmavých šatech a polobotkách prošlápnutých nejméně dvěma generacemi, která na hřbitovní lavičce při nostalgických vzpomínkách přivyká prostředí. Současnost je ale jiná. Dnešní ženy-důchodkyně, zbavené pout stereotypního zaměstnání, nikdy nekončícího zajišťování chodu domácnosti, nevděčné výchovy dětí a manžela, který si pod tlakem zbytku mízy našel (bohudík) mladší, začínají konečně žít. Mají čas na sebe i na své záliby, mají šarm i eleganci, a především díky životním zkušenostem schopnost vnímat svět kolem sebe s humorným nadhledem…" Autorka živě přibližuje současnou ženu po šedesátce, která je však babičce na plný úvazek značně vzdálena. Její úsměvné a s lehce provokujícím sarkasmem podané příhody věrohodně potvrzují, že není podstatný věk, ale přístup k životu.
Nakl.Brána 2010
Knížka je vyprávněním ženy, co žije sama a je ještě v důchodu aktivní - příhody s dětmi, cestování, chalupa. Je v ní patrná snaha o nadhled a vtip, která se podle mne úplně nedaří.Trochu ji nabourává přílišná popisnosti, trochu jakási chvástavost a opovrhování muži. Celkově mi hrdinka sympatická nebyla, byť sem tam jsem s některým postřehem (a taky s láskou k chození po horách) trochu souzněla. Jako blogový deníček by to nebylo nejhorší, na knížku mi to přišlo dost málo. Je to prostě maximálně takové hodně jednoduché a lehké čtení na dovolenou. A přiznám se, že ilustrace ke knížce mi přišly trochu mimo. Ne, že bych si ženu kolem šedesátky představovala v papučích a zástěře, ale dlouhonohá blondýna s culíkem v minisukni...
Žádné komentáře:
Okomentovat