Na jih od Mrákotína

U nás kolem chalupy je sice krásně (ukazovala jsem tady), ale zachtělo se nám kouknout se i trochu dál "za humna", takže jsme si naplánovali malý výlet, na který kousek popojedeme autem. A protože byl víkend prodloužený o dva státní svátky, rozhodla jsem se, že po rekonstrukci znovu zpřístupněný hrad Roštejn si necháme na jindy (trochu jsem se obávala davů turistů) a vypravíme se někam, kde je předpoklad, že tam nebude moc lidí. A našla jsem trasu kousek od městečka Mrákotín (které je známé těžbou žuly a pochází odtud známý monolit umístěný na Pražském hradě), která slibovala, že se po ní nepovalí davy turistů. A opravdu nevalily ...

---

Jako výchozí místo jsme zvolili malou, ale malebnou vesničku Olší, kde jsme zaparkovali u hezky obnovené kapličky a dál už se vydali po svých - po modré turistické značce až do Dobré Vody (mysleli jsme,že tu najedeme hospodu na jedno točené, ale neuspěli jsme - asi jsme špatně hledali) . Odtud jsme si udělali kratičkou zacházku k baroknímu kostelíku, který je postavený na kopci na kraji obce. Kostelík je zasvěcen sv. Jáchymovi, který je patronem horníků (a také jeho zakladatele hraběte Jáchyma Slavaty) - pod kopcem, na kterém je postaven probíhalo na přelomu 17. a 18. století dolování stříbra.

_{Kaplička v Olší, kupodivu otevřená (nebývá to podle mých zkušeností úplně zvykem)}

_{Fotím všechny křížky, co potkáme... (dva jsou z Olší, jeden od Dobré Vody)}

_{Ne úplně tradiční kaplička v Dobré Vodě}

_{Kostel sv. Jáchyma z dálky...}

_{... a zblízka}

_{Pomník zdejším stříbrným dolům a výhled od kostela směrem k Hamerskému rybníku}

Z Dobré Vody jsme pokračovali po žluté turistické značce k rybníku Pařezitý (kde jsme se usadili na lavičku na hrázi, manžel udělal "abraka dabra" a z batohu vyčaroval dvě plechovky ještě docela studeného piva, takže jsme se při jeho popíjení mohli kochat poletujícími vážkami a sledoval ryby vyskakující na hladinu - kam se hrabe nějaká hospoda...). Po žluté jsme pokračovali po lesní silničce dál až na rozcestí Březka, kde jsme "přesedlali" na zelenou TZ, po níž jsme došli až na vrchol Hradisko, který je jedním z nevyšších vrcholů Pivničského hřbetu v Jihlavských vrších. Jeho úplný vrcholek jsme však nezdolali, protože tam parta dětí z nějakého letního tábora trénovala slaňování. Ale ani tak jsme zacházky (necelý kilometr) na Hradisko nelitovali.

_{Rybníček za Dobrou Vodou}

_{Pohodička u rybníka Pařezitý}

_{Rozcestník na Březce, vrchol Hradisko obsazený dětmi a výhled z místa těsně pod ním}

_Bradlo

_{A znovu Bradlo}

Na rozcestí Pod Hradiskem jsme se zase připojili na modrou TZ a po ní jsme se vrátili zpět do Olší. Cesta nás mimo jiné vedla i přes skalnatý vrcholek Bradlo, odkud byl moc hezký rozhled a vůbec to tam bylo takové mile romantické.

_{A jsme zpátky v Olší...}

Celkem jsme ušli asi 16 km a zdolali převýšení 415 výškových metrů. Většina trasy vedla lesem, občas po loukách, většinou buď po vyjetých cestách nebo po lesních asfaltkách, sem tam po lesních pěšinkách. A skutečně jsme na ní potkali minimum lidí (kromě dětí z tábora ještě partu cyklistů, která nás předjela, a jednu rodinu u kostelíka). Není to asi trasa pro někoho, kdo chce vidět spoustu památek, ale je vede moc pěknou poklidnou a rozmanitou krajinou.