Ruprechtický Špičák (880 m n.m.) je nejvyšší horou české části Javořích hor, která leží v Broumovském výběžku v podstatě na hranici s Polskem. Od Broumova je to jen pár kilometrů, navíc na vrcholu stojí rozhledna (což je takový sympatický výletnický cíl), takže právě na tento vrch jsme se vypravili třetí den dovolené.
Rozhledna na Ruprechtickém Špičáku
Jako výchozí místo jsme zvolili obec Ruprechtice, která se táhne podél Ruprechtického potoka téměř od Meziměstí směrem k hřebenu Javořích hor. Asi v polovině vesnice jsme kousek od restaturace Malý dům odložili auto (u kontejnerů na tříděný odpad ;-)) a vydali se doprava neznačenou asfaltkou, která se po pár desítkách metrů změnila ve vyježděnou polní cestu a později pak v cestu lesní. Tou jsme šli asi tři kilometry až malému rybníčku. Kousek od něj jsme se napojili na značenou cyklotrasu, ze které jsem asi pod dalších dvou kilometrech odbočili na žlutou turistickou značku. Ta začala stoupat - nejprve mírně, ale postupně se stoupání zvětšovalo a těsně před rozcestím pod Javorovým vrchem už nám dávalo docela zabrat.
Cestou od Ruprechtic
Z Javorového vrchu jsme si udělali malou, asi tříkilometrovou zacházku, od které jsme si slibovali nějaké výhledy (které se nakonec nekonaly, protože nám v nich bránil vzrostlý les). Nejprve jsme šli po modré, která sympaticky v podstatě kopírovala vrstevnici kousek pod hřebenem, až k místu, kde se na polské hranici setkala se zelenou, po které jsme se vrátili zpět na rozcestí na Javorovém vrchu. Odtud jsme vyrazili po modré už opravdu směr rozhledna na Ruprechtickém Špičáku. Modrá značka kopíruje česko-polskou hranici a vede po hřebeni Javořích hor, což ovšem neznamená, že je stoupání prostá. Naopak hned z rozcestí pod Javořím vrchuem jsme pěkně stoupali nejprve na Javorový vrch a pak na Široký vrch. Stoupání ale bylo odměněno krásným výhledem směrem do Polska. Ze Širokého vrchu nás čekalo naopak prudké klesání do sedla pod Ruprechtickým Špičákem, což nás nepotěšilo, protože bylo jasné, že ztracenou nedmořskou výšku budeme muset zase vystoupat. Což se potvrdilo - cesta ze sedla byla hodně "výživné" stoupání, kdy jsme na zhruba 500 metrech vystoupali 95 metrů výškových.
Pod rozhlednou, pohled směrem k Ruprechticím, trochu zeleně cestou a pohled na stoupák k rozhledně
Rozhledna na vrcholu Ruprechtického Špičáku je asi 30 metrů vysoká kovová konstrukce, která je celoročně volně přístupná. Vyhlídkovou plošinu má ve výši 24 metrů (nad ní jsou ještě telekomunikační vysílače) a vede na ní 100 schodů. Z plošiny je krásný výhled jak na celé Broumovsko, tak na Javoří hory i polské Soví hory, v dálce je pak možné vidět i Orlické hory.
Výhled z rozhledny stál za to
Z Ruprechtického Špičáku jsme se pustili dál po modré - tentokrát to nebylo brutální stoupání, ale brutální klesání, alespoň tedy asi první kilometr a půl, pak se z prudce klesající pěšiny stala pohodlná lesní cesta, která vedla po úbočí a klesala jen zvolna. Zřejmě takto pohodvě vedla až do Vižňova, ale protože jsme potřebovali vrátit k autu, asi 2 kilometry před Vižňovem jsme nabrali směr Ruprechtice - po polních cestách přes rozkvetlé louky kolem remízků (za nosem a GPSkou).
Cestou zpátky do Broumova jsme si ještě zajeli do Vižňova, kde jsem kdysi byla na letním táboře. Kde přesně to bylo, jsem nemašla, tak jsem si aspoń prohlédla (a vyfotila) kostel Sv. Anny, který stejně jako kostel Sv. Jakuba Většího v Ruprechticích patří do skupiny tzv. broumovských kostelů, které až na jednu výjimku byly postaveny podle plánů K. Dientzenhofera a K.I.Dientzenhofera.
Nahoře Ruprechtice - zvonice a brána na hřbitov a kostel S. Jakuba Většího, dole kostel Sv. Anny ve Vižňově
Délka trasy - 17,5 km, celkové převýšení 722 m.
Žádné komentáře:
Okomentovat