Třípanský kámen je unikátní historická památka z r. 1732, která se nachází v Javořích horách na česko-polské hranici. Tento pískovcový monolit stojí na místě, kde se sbíhaly hranice tří historických územních celků - Dolního Slezska, Kladska a Broumovska. Téměř dvoumetrový hraniční kámen nechali vztyčit tehdejší majitelé panství. Erby jejich panství včetně iniciál (dnes již téměř nečitelných - alespoň my jsme při bedlivém průzkumu našli jen jedno a to jsme ho ještě ohodnotili slovem "možná") jsou vytesány do kamene. Broumovské panství je zastoupeno písmeny OAB (Otmar Abbas Braunensis - Otmar opat broumovský), tehdejším majitelem Kladského panství byl Josef Baron von Stilfried - iniciály JBVS a dolnoslezské panství přiléhající k Broumovsku patřilo Maxu Grafovi von Hochberg - iniciály MGVH.
(jako cíl posledního výletu jsme si Trojmezí vybrali ze "zásadního" důvodu - má čerstvě vydanou novou turistickou známku)
Třípanský kámen
Výchozím místem naší cesty byly tentokrát Janovičky, malá, v současnosti zejména rekreační, osada téměř na hranicích s Polskem. Protože v Janovičkách je mj. i skiareál, je na začátku osady docela velké parkoviště (nehlídané a neplacené), takže jsme měli vyřešený problém, kde nechat auto. Přímo od parkoviště jsme vyrazili po žluté turistické značce, která brzo začala stoupat pod Bobří vrch.
Cestou od Bobřího vrchu a výhled z česko-polské hranice směrem do Polska
Odtud jsme, stále po žluté, pro změnu klesali k rozcestí Nad Rožmitálem. Tam jsme žlutou vyměnili za modrou a po té zas pro změnu začali stoupat přes rozcestí Pod Červeným vrchem k rozcestí U Červeného vrchu, kde se k české modré připojila polská zelená turistická značka a obě společně nás vedly po česko-polské hranici k Třípanskému kameni a pak dál, pořád po hranici. Na rozcestí, kde se modrá značka odpojovala a mířila kratší cestou do Janoviček, jsme po hranici pokračovali po polské zelené až na další rozcestí, odkud jsme se po modré skutáleli zpátky do Janoviček k parkovišti.
U Třípanského kamene (tedy - ten malý hraniční kámen byl asi o půl kilometru dál)
Délka trasy - 11 km, celkové převýšení 443 m.
A protože tenhle výlet by hodně krátký, tak jsme zbývající čas využili k tomu, že jsme zajeli do Police n. Metují, kde jsme v místním knihkupectví koupili turistické známky - jednak Trojmezi a jednak Ruprechtického Špičáku, kde jsme byli den předtím. Mimochodem v tom knihkupectví mají větší výběr turistických známek, než v informačních střediscích v Broumově a Polici n. Metují.
Radnice a morový sloup na náměstí v Polici
A když už jsme v té Polici byli, tak jsme se podívali i do Muzea papírových modelů, které je kousek od náměstí. Jedná se o stálou expozici modelů z papíru, která je jedinou svého druhu v České republice. Seznámit se zde můžete s historií papírového modelářství, s tvorbou výtvarníků a modelářů v minulosti i současnosti. Expozice muzea zahrnuje modely předních autorů z České republiky, Polska i Slovenska. Pamětníci si připomenou vystřihovánky z časopisu ABC (já neměla nikdy dost trpělivosti je slepit...) Jsou zde i vidění jak modely z oblasti architektury (hrady, městské budovy, rozhledny, stavby lidové architektury...), tak z oblasti techniky (kosmické lodě, auta, stavební stroje, lodě, letadla, balóny...) i třeba modely zvířat. Vstupné do muzea je 60 Kč (za dospělého), otevírací doba je od 9 do 15 hodin ve všední den, o víkendech a svátcích až do 17 hodin (vždy s půlhodinovou polední pauzou). Mně se nejvíc líbily modely staveb - hlavně drobné architektury, zajímavý je i osvětlený model Pražského hradu. Manžela zas víc zaujaly modely aut, letadel a jiných technických zležitostí...
Z Muzea papírových modelů (kde jsme nefotili, takže jsem si fotky vypůjčila z jeho webových stránek)
No a tím vlastně zazvonil zvonec a naší dovolené byl skoro konec (ještě nás čekalo klasické povýletové pivo na zahrádce hotelové restaurace a večeře s grilováním na lávovém kameni - fotku jsem dávala tady).
Žádné komentáře:
Okomentovat