Na dovolenou do hor jezdíme většinou mimo sezónu nebo alespoň na jejím začátku (než vypuknou školní prázdniny). Letos jsme se rozhodli vydat se do Rakouska, do oblasti Voralberska, na samé hranice s Německem. Ubytování jsme našli v hotelu Widderstein, který provozuje syn manželova dávného známého. Ale o hotelu a jiných všeobecnostech možná někdy příště. Tentokrát bude článek věnován našemu prvnímu výletu. Na ten jsme se symbolicky vydali okolo hory, po které se hotel jmenuje (a na kterou jsme se dívali z našeho balkónu).
Na cestu jsme vyrazili z Mittelbergu, kam z Baadu jezdí místní autobus nebo se to dá dojít pěšky (je to asi 2 km). První necelé čtyři kilometry jsme mírně stoupali příjemnou pohodlnou žlutě značenou cestou - nejdřív lesem, potom po louce. Od chaty Hinter Gemstelalpe cesta pokračovala po červené značce a stoupala prudce do kopce směrem na hřeben. Cesta je kamenitá a vede mimo jiné kolem vodopádu a dál kličkuje svahem strmě do kopce. Před sedlem míjí další horskou chatu Obere Gemstelalpe a dál stoupá do sedla Gemstelpass a odtud k chatě Widdersteinhutte (ta je ve výšce 2048 m.n.m) .
Od chaty Widdersteinnutte cesta vedla více méně po vrstevnici a už nijak výrazněji nestoupala. Minuli jsme malé horské jezírko, které bylo kousek pod námi a došli až k zavřené chatě na hřebeni. Odtud už cesta začala, a to poměrně prudce, klesat zpátky dolů do údolí. První část nabízela ještě hezké výhledy i potok s kaskádami vody, další asi 2 km vedly většinou lesem a moc zajímavé nebyly. Asi tři kilometry před Baadem je ještě další možnost občerstveni - chata Barguntenhutte., Od ní jsme se pustili dál dolů - tentokrát po žluté značce. Pohodlná cesta klesala už pozvolně ve stínu lesa a nabízela příjemné pohledy na potok se spoustou malých peřejí i tůněk. A jak sliboval rozcestník - po cca 40 minutách jsme byli u našeho hotelu v Baadu.
Ač trasa má okolo 14 km, zabrala nám kolem 8 hodin. Některá stoupání jsou opravdu "výživná" a ani v klesáních někde terén nedovolí velké tempo (a nějaký čas zabraly i občerstvovací pauzy na jednotlivých chatách).
Tentokrát jsem článek možná trochu zahltila fotkami - nafotili jsme toho spoustu a měla jsem vybrat rozumný počet. Hory jsou prostě fotogenické.
Žádné komentáře:
Okomentovat