Neboli česky řečeno úzkostí provázený abnormální strach z pavouků. Ne - nemyslím si, že bych jím trpěla. Sice nijak pavouky nemiluji, ale spíš kvůli pavučinám, jejichž likvidace mi přidělává práci. Nicméně, když jsem nad svou postelí těsně pod stropem nedávno spatřila pavouka, tak jsem rozhodně nadšená nebyla. A to z dálky nevypadal ještě nejhůř...
Když jsem na něj ale pohlédla zblízka, tak jsem odmítla uhlehnout a přivolala jsem manžela "ať s tím něco udělá". Protože představa, že by mi něco takového přistálo v noci v posteli (nebo dokonce přímo na obličeji) mi přišla krajně nevábná.
Škoda, že tam není něco jako měřítko, ale jednak na strop se něco špatně přikládá a jednak jsem svou odolnost vůči pavoukům vyčerpala na jeho vyfocení
Že se ani nedivíte, že jsem se s něčím takovým nechtěla kamarádit 
?
?
Žádné komentáře:
Okomentovat