středa 30. srpna 2017

Po modrém blankytu...

... bělavé páry hynou...
Verše Karla Hynka Máchy z jeho asi nejznámější básně Máj mne napadly, když jsem se probírala fotkami mraků, co se mi nahromadily ve foťáku. Mám modrou letní oblohu nejraději právě, když na ní jsou nějaké mraky či mráčky. Ráda je pozoruji, jak plují po obloze a mění tvar. A občas, mám-li po ruce foťák, neodolám a "cvaknu" si je.
A protože zítra je poslední srpnový den a předpověď počasí nám už od pátku místo modrého nebe slibuje déšť, napadlo mne, že si nějaké mraky na modré obloze zakonzeruji tady.













Vím - žádné mimořádné nebo umělecké fotky to nejsou. Ale jsou to "moje" mraky, co jsem "potkala" během léta - na nebi tuzemském i rakouském...

Žádné komentáře:

Okomentovat