Hardegg

Hardegg je malé rakouské městečko (prý nejmenší) kousek od českých hranic. Na ostrohu nad řekou Dyje tu stojí stejnojmenný hrad. Byl postaven už někdy ve 12. století pány z rodu von Plain, kteří patřili k nejmocnějším z rodů v severním Rakousku. Postupně byl ve vlastnictví několika dalších šlechtických rodů, v 18. století se se dostal do vlastnictví rodu hrabat z Khevenhūllerů, kteří ho vlastní dodnes. V tomtéž století byl poškozen zemětřesením a také požárem. Poté byl nějakou dobu neobydlený a dokonce sloužil jako zdroj kameniva pro obnovu domů v městečku poškozených požárem. Obnoven byl na konci 19. století. Dnes je hrad v turistické sezóně přístupný a je zde expozice o životě Maxmiliána Habsburského.

---

My jsme na hrad vyrazili z vesničky Čižov, a to po modré turistické značce. Ta vede celou dobu po afaltové silničce (je sem ale zákaz vjezdu motorových vozidel). Více méně po rovině nás dovedla až na odbočku k Hardeggské vyhlídce. Určitě stojí zato si těch asi 500 metrů zajít - na skále nad řekou je postavený altánek a je odtud nádherný pohled na Dyji a především na městečko Hardegg s hradem. Od vyhlídky pak modrá klesá (stále po silničce) dolů k mostu přes řeku Dyji.

_{Vyhlídka a pohled z ní na Hardegg}

_{Ještě jednou Hardegg a státní hranice tvořená tokem Dyje}

Přes most jsme přešli státní hranici, kterou zde tvoří právě Dyje, a městečkem došli až ke hradu. Měli jsme neuvěřitelné štěstí, protože na hradě zrovna natáčela Česká televize Brno část seriálu Labyrint, takže hrad byl otevřený, ačkoliv už bylo dávno po sezóně. Samozřejmě nebyl přístupný celý prohlídkový okruh, ale díky filmařům jsme se dostali alespoň do prostoru hradu a mohli si prohlédnout nádvoří a dokonce i pár místností.

_{Z městečka}

_{Hardegg zvenku}

_{Hardegg zevnitř}

Cestou od hradu jsme prošli ještě městečkem, jestli nenajdeme restauraci, kde bychom si dali něco teplého k pítí. Sice jsme Gasthoff našli, ale měli zavřeno (no - mimosezóna, že), takže jsme se vydali přeš řeku opět do Čech. Od mostu přes Dyji jsme se tentokrát vydali po zelené turistické značce. Ta vedla nejprve podél Dyje, pak jsme stoupali dál až zpátky k silničce s modrou turistickou značkou. Tu jsme ale zase brzo opustili a dali se po červené, která nás dovedla až k vyhlídce u obelisku u tzv. Ledových slují (pseudokrasové jeskyně v suťový polích pod srázem). Těsně před odbočkou k obelisku vede značka kus skalami (v mapě je to označeno jako Pašerácká stezka). Kvůli tomuto úseku je cesta označená jako "jen pro zdatné turisty", ale při troše opatrnosti ji lze bez problémů projít.

_{Na Pašerácké stezce...}

_{Obelisk a výhled od něj směrem na Vranov nad Dyjí}

Od obelisku jsme párset metrů ještě pokračovali po červené, ale na rozcestí jsme ji opustili a dali se po lesní asfaltce zpátky do Čížova. Tady alfaltka vyústila v místech, kde je jako připomínka železné opony zachována část zátarasů, které bývaly na státní hranici s Rakouskem před r. 1989, a strážní věž z té doby. Naštěstí už jen historie ...

_{Cesta do Čžova (jako když střelíš) a ukázka hraničních zátarasů na linii bývalé železné opony}

Pokud budete někdy v těchto místech, tak výlet na Hardegg určitě doporučuji - z fotek je myslím vidět, že je to hrad jako z pohádky (asi proto si ho taky vybrali filmaři).

A na závěr ještě trochu statistiky - jako obvykle. Ušli jsme asi 15 km s celkovým převýšením 450 výškových metrů.

_{A pokud se vám výškový profil zdá jiný než obvykle, je to tím, že mapy.cz se tváří, že silnička, po které jsme se vraceli do Čížova, neexistuje (resp. nebylo možné ji zakrreslit jako prošlou pro zobrazení profilu trasy). Proto je výškový profil tentokrát stažený z Garminu (kde se mi ale tolik nelíbí).}