čtvrtek 14. června 2018

Úterský potok

Úterský potok je jedním z přítoků řeky Mže. Pramení v Tepelské vrchovině nedaleko obce Bezvěrov, odkud se jeho tok vine v podstatě na jih přes městečko Úterý a dál kolem zřiceniny hradu Gutštejn až k Hrachluské přehradě, kde ústí do Mže. Na jeho toku dříve stávala celá řada mlýnů - dnes většinou již zaniklých. V současné době tok vede z velké části mimo osídlená území a podél části jeho toku a toku jednoho z jeho přítoků - potoka Hadovka je vyhlášen přírodní park. My jsme si Úterský potok vybrali jako průvodce na našem malém výletě. Byla to příjemná procházka krásnou přírodou - po loukách, někde posečených, někde s trávou do pasu, po lesních cestách, kolem pasek, kde kvetly náprstníky, cestou, kde jsme celou dobu nepotkali živou duši.



Jak už jsem psala v minulém článku (tady), startem i cílem našeho krátkého výletu bylo městečko Úterý. Auto jsme nechali na náměstí kousek od radnice (na radnici se mi povedlo koupit turistickou známku - vzdor tomu, že nebyl úřední den). Z náměstí jsme vyrazili po zelené turistické značce do údolí Úterského potoka. A Úterský potok i zelená TZ nás provázely celou první polovinu naší cesty, která kromě prvního asi půl kilometru vedla většinou po loukách. Minuli jsme rozcestí s modrou TZ u ústí Nezdického potoka a pokračovali dál až k ruinám bývalého mlýnu Barvírna.

Po zelené...

... loukou,...

...kde je někde tráva po pás,...
...a lemují ji borovice.

Pěšinkou kolem potoka

Z údolí potoka

Zbytky mlýna Barvírna

A protože můj muž razí zásadu, že pouze zbabělci se vrací zpátky stejnou cestou, naplánoval návrat do Úterý cestami neznačenými. Od bývalého mlýna Barvírna jsme proto vystoupali do stráněa dál pokračovali v podstatě po vrstevnici nad údolím potoka. Většinou po lesní cestě, chvílemi ale spíš jen tak lesem podle GPS (i když see mi manžel jen snažil namluvit, že to pořád ještě cesta je). Asi půl kilometru před Úterým jsme sešli zase z kopce dolů a připojili se na zelenou TZ, po které jsme vycházeli. Ta nás zavedla zpátky do Úterý, kde jsme si nejprve dali (v dusném počasí zasloužené) pivo a k němu něco na zub v hospůdce U kašny. Pak jsme si ještě prošli městečko (ale to už víte z minulého článku).

Na louce i v lese (dokonce i houby jsme našli)

Tak tady to bylo zrovna po cestě ....

Pohled na Bezdružice

Hospoda U kašny, včetně kašny, mého piva, utopence a hladového kotěte, se kterým jsem se podělila o zbytek chleba

Celá trasa měřila asi 11 km a její převýšení bylo asi 20m výškových metrů
(výškový profil trasy tentokrát chybí, neboť se nám pomátla GPSka a snažila se nám namluvit, že náměstí se během necelých čtyř hodin ocitlo o 70 metrů výš)

Žádné komentáře:

Okomentovat