V květnu se nám výletově nedařilo - manžel si jeho začátkem na chalupě při opravě plotu nějak neporozuměl s kotoučovou pilou a výsledkem byl ne zrovna banální úraz, kterému zvýšená fyzická námaha nedělala úplně dobře. Takže na žádné výlety v květnu nakonec nedošlo. Jen jsme si vyjeli na chalupu i na chatu, ale omezili jsme se jen na to nejnutnější. co naše nemovitosti potřebovaly.
Pro výlet jsme se rozhodli až tento víkend, který jsme si "obložili" z každé strany jedním dnem dovolené. Vyrazili jsme na chatu a rozhodli se, že jeden z těchto dnů využijeme k malému výletu. Ten vedl do městečka Úterý a do údolí Úterského potoka. A když už jsme na výlet do Úterý nevydali v úterý, tak alespoň neodolám a vydám v úterý článek o Úterý.
Úterý je malé městečko v Tepelské vrchovině, kde je ještě spouta klidných míst nedotčených turistickým ruchem. Jeho název je odvozem údajně ode dne, kdy se zde konaly trhy. Jeho vznik se datuje někam do 11. stol., první zmínka o něm je pak ze začátku 13.století, kdy bylo prodáno Tepelskemu klášteru. Dvakrát v historii bylo těžce dotčeno válkou - nejprve bylo jako celý okolní kraj vydrancováno za třicetileté války, o několik staletí později ho pak zasáhly události spojené s 2. světovou válkou - po jejím skončení došlo k jeho velkému vylidnění v důsledku vysídlení obyvatel německé národnosti. Vzhledem k tomu, že Úterý je v odlehlé části Plzeňského kraje a navíc je poměrně špatně dopravně dostupné, se městečko ve druhé polovině minulého století příliš nerozvíjelo. Díky tomu se mu téměř vyhnula moderní výstavba a zachovalo si svůj původní charakter. Díky množství zachovalých původních staveb bylo Úterý vyhlášeno městskou památkovou zónou.
Tak se teď se mnou pojďte podívat na pár fotek, které jsem při procházce městečkem udělala (a pokud by vám některá ze staveb přišla povědomá, tak je to možná proto, že jste ji zahlédli na televizní obrazovce - v Úterý se totiž natáčel seriál České televize Zdivočelá země)
U kašny na náměstí jsme procházku malebným Úterým začínali a také tu pro dnešek skončíme. Na procházku kolem Úterského potoka vás vezmu zase až příště. I když ve skutečnosti to vlastně bylo skoro obráceně - nejdřív jsme vyrazili k Úterskému potoku a teprve při návratu si prošli městečko. Pokud vás někdy cesty do tohoto trochu odlehlého kraje zavedou, tak doporučuji se v Úterý alespoň na chvíli zastavit (a může to být klidně v sobotu ;-)).
Městský znak Úterý, ke kterému se váže pověst o horníkovi, který zabloudil v okolních lesích. Když unavený usnul, zdál se mu sen o tom, že najde velké naleziště zlata. Když se vzbudil, uviděl havrana, který v zobáku držel zlatý prsten. Horník sledoval, kde havran prsten pustí a na tom místě pak opravdu našel zlato.
Žádné komentáře:
Okomentovat