První výlet na naší dlouho odkládané dovolené v Černé Hoře... Plánovali jsme na rozchození něco kratšího, ale nějak se nám to vymklo... Modré nebe, sluníčko...komu by se chtělo zpátky do penzionu. Takže jsme si původně plánovaný výlet k Črnemu jezeru a kolem něj docela protáhli
Crno jezero
Startovali jsme z parkoviště u vstupu do NP Durmitor (parkovné 2 €). Protože se vstup do NP Durmitor platí, rovnou jsme si tam i koupili týdenní vstupenku do parku (cena 12 € za osobu na týden). A pak už jsme mohli vyrazit. Nejdřív po asfaltu asi půl kilometru k jezeru. A pak jsme obešli celé jezero, které je schované v půlkruhu hor a má modrozelenou vodu. Po létě je míň plné, takže se rozděluje vlastně na dvě jezera (která se na jaře když je dostatek vody spojují v jedno, které má tvar osmičky). Tahle část trasy byla v podstatě velmi pohodlná a vhodná i pro sváteční turisty. Zakončili jsme ji v restauraci na břehu jezera na jednom zaslouženém pivu, u kterého jsme naplánovali další část trasy.
Jezero, zelené lesy, modré nebe ... - co chtít víc
Okolo jezera (na spodní fotce je místo, kde se při vyšším stavu vody jezera spojí v jedno)
U piva se plánuje nejlíp
Rozhodli jsme se, že budeme pokračovat ještě k Zminjemu jezeru a na poljanu Crepulja. Cesta k jezeru se z části drží poblíž Mlinského potoka, je taky pohodlná a stoupá jen málo a pozvolna. Stejně jako Crno jezero jsme i Zminjo jezero obkroužili kolem dokola (tady je to místy cesta jako pro kozy, je sice značená, ale kus jsme to museli vzít do svahu podle oka, protože po značce to projít nešlo).
Zminje jezero v panoramatickém podání
Nad tou skalkou jsme přelézali při obcházení jezera ...
Zrcadlení - Crvena greda ve Zminjem jezeře
Dál cesta (nepříjemně rozježděná od traktorů) vedla chvíli po rovině, ale pak začala cik cak pěšinkou stoupat vzhůru do docela slušného kopce. Došli jsme po ní až na poljanu - travnatou louku s vystupujícími vápencovými kameny, která je kolem dokola obklopená horskými vrcholy. Na úbočí jednoho ze svahů je jeskyně - na mapě označená jako nepřístupná, ale povedlo se nám do ní vystoupat.Crepulja polana byl cíl naší cesty - tady jsme to po krátkém odpočinku a svačině obrátili a vydali se zpět. Většinou jsme kopírovali cestu tam, jen před koncem jsme volili jinou trasu - více ve svahu nad Crnym jezerem.
Crepulj polana, nad kterou setyčí vrchol Crvene gredy
Jeskyně
Já tyhle horské louky s trávou, kytkami, smalými smrčky, javory a buky miluju, takže je tady tu jednu máte rovnou třikrát
Celá cesta je vyznačená jak na mapě NP Durmitor a i na mapách na Seznamu (kromě okruhu kolem jezer a výstupu k jeskyni). V terénu jsou trasy vyznačené turistickou značkou (s výjimkou výstupu k jeskyni).
Celkem jsme ušli 18 km (nějaké to oblézání jezer není na mapce kompletně zaznačené) s převýšením asi 680 výškových metrů. Se všemi zastávkami na focení, kochání se, jídlo, pivo (a taky popadnutí dechu) nám cesta trvala asi 7 hodin.
Žádné komentáře:
Okomentovat