Vysočina - tam "u nás"

Poslední dubnový týden jsem si musela dovybrat zbytek loňské dovolené, tak jsme si s mámou naplánovaly dámský pobyt na chalupě. Počasí, které bylo víc než aprílové a občas se tvářilo, že uvažuje spíš o zimě než o jaru, nám tedy trochu nabouralo plány ... Protože sázejte kytky, když v noci mrzne a vyhřívejte se s knížkou na sluníčku, když jsou 4° a fičí vítr ... Ale na plánovaný jarní úklid chalupy došlo a aprílové střídání počasí nám dopřálo i nějaké sluníčko, takže jsme se mohly toulat po okolí.

---

Mám Vysočinu moc ráda. Je to sice trochu drsnější kraj, ale má svůj půvab lesů, remízků, rybníčků, potoků i střídajících se polí. Navíc máme chalupu v místech, kde se moje máma narodila a vyrostla. A tak když se toulám okolím, není to pro mne jen půvabná krajina, ale místa, se kterými jsou spojené vzpomínky - moje i ty předané od mámy. Rybníkům se říká Kosák a Podevsník, byť se na mapě jmenují jinak, tenhle lesík je Michalův, tenhle Kosů, v tomhle rostly bedly, tudy chodila máma do školy a támhle na tu louku já s dědou na trávu, na téhle mezi byly maliny a tenhle rybníček tu vlastně před 30 lety nebyl...

Ale konec vzpomínek a jestli máte chuť, zvu vás fotograficky nakouknout "tam k nám".

^{Pohled, který se neomrzí - louky, lesy, rybníčky...}

Rybníčky, které většinou na mapě ani nemají jméno

Mez s kvetoucím trnkami a remízek v polích

^{Jeden rybníček, co tu kdysi nebyl, a jeden, co je tu odedávna}

^{Tady se říká u Podevsníka, byť mapa tvrdí něco jiného}

^{I na drsné Vysočině už něco kvete - na louce, u potoka i na mezi (ano i ty narcisky jsou z louky, kde se tam vzaly, čert ví)}

^{A dokonce i na naší zahrádce něco vykvetlo (byť letos se jí do nás ještě nedostalo žádné péče)}