neděle 13. listopadu 2016

Dobře utajený...

Nejdřív se pochlubím kytkou, kterou jsem dostala včera od manžela. Že je krásná?
Až dneska ráno, když mi přál, mi došlo, že je k svátku...


Na fotce to díky mému fotografickému uměni nevynikne, ale je taková podzimní, ale ne smutná



A právě ten svátek, respektive den, kdy slavím jmeniny, je utajený. Jak se letos ukázalo, je utajený tak dobře, že jsem na málem zapomněla já Mrkající.
O tom, kdy "mám svátek" jen nejbližší rodina. Slavím ho totiž dneska. A Tibor se fakt nejmenuju Smějící se.
A proč slavím svátek na Tibora? Je to rodinná tradice související s tím, že podle kalendáře mám jmeniny hodně blízko narozenin a navíc v období, kdy to u nás v rodině bylo samá oslava. Takže přesun svátku na podzim se docela hodil. Kdysi tento den býval v kalendáři věnován nositelům mého jména v mužské podobě, takže v ten den slavil svátek táta, po kterém jsem jméno dostala, tak jsme oslavy spojili. No a když mám to naše jméno v kalendáři nahradili Tiborem, tak jsme tradici zachovali.

Ty gerbery jsem dostala odpoledne od maminky.

Žádné komentáře:

Okomentovat