Velký Sokol je jednou z nejdelších a přitom (kvůli dostupnosti) nejméně navštěvovaných roklin Slovenského ráje. Měří téměř 6 km, neuvidíme v ní sice velké množství vodopádů, zato jde ale o hodně sevřenou dolinu lemovanou vysokými skalami, kde jsme si chvílemi připadali jako v jiném světě a jen občasná turistická značka a žebříky nám připomněli, že už i sem zavítala civilizace. První průchod touto roklinou se uskutečnil na samém konci 19. století a současně zde vznikly i první umělecké fotografie Slovenského ráje. Ty naše umělecké nejsou, ale snad i tak se nám povedlo zachytit romantickou a trochu divokou krásu této doliny.
Východiskem výletu do doliny Velký Sokol bylo parkoviště Píla-Piecky, které leží u silnice vedoucí z Hrabušic směrem k obci Stratěná. Z parkoviště jsme vyrazili po zelené turistické značce na rozcestí Sokol-horáreň. Odtud vede žlutá turistická značka, která prochází celou dolinou Velký Sokol. Až do míst, kde se odděluje dolina Malý Sokol (pro turisty bohužel nepřístupná) vede značka celkem pohodlnou cestou. Pak ale začíná samotná dolina Velký Sokol, cesta se měni na pěšinku (někdy ani to ne) a vede z jedné strany potoka na druhou (potok po kamenech jsme skutečně přešli nesčíslněkrát). Nad námi se tyčily mohutné vysoké skály a my přelézali kameny, naplavené klády, dřevěné lávky ... Na některých místech pak cesta vede po dřevěných i kovových žebřících, stupačkáách a lávkách. Zejméná výstup kolem obou vodopádů a Kamennými vraty stojí za to. A fotky nepotřebují moc komentářů
Cesta Velkým Sokolem končíla na Glacké cestě, odkud jsme se dali po červené značce k rozcestí Glac-bývalá horáreň (po které tam zbyla jen studna). A protože se nám zdálo, že máme ještě dost času, nepokračovali jsme podle původního plánu dál po červené směrem dolů k parkovišti, ale obešli jsme ještě vrchol Bykarka postupně po zelené, žluté a modré turistiké značce, vesměs po pohodlných lesních cestách. Modrá značka nás dovedla na rozcestí Malá Polana, kde jsme se opět připojili na červenou a začali klesat (na konci opravdu docela prudce) zpět směrem k ústí Velkého Sokola až na rozcestí Palc, kde jsme odbočili na žlutou turistickou značku, která nás (opět celkem prudkým klesáním) dovedla přímo k parkovišti Píla-Piecky.
Rozcestí Glac-bývalá horáreň
Pohled na Havraniu skalu
A na konec jako obvykle pár praktických drobností. Dolina Velký Sokol je přístupná pouze proti proudu potoka, tj. od ústí doliny směrem ke Glacké cestě. Výstup trvá asi tři hodiny, sestup po červené značce kolem dvou hodin Je třeba mít pevné boty, kterým nevadí případné šlápnutí do vody v potoce (což se nám stalo asi tak osmdesátkrát). Zaparkovat je třeba na parkovišti Píla-Piecky, přímo u ústí doliny Velký Sokol se parkovat nedá - není kde. Teď v říjnu už bylo parkoviště mimo provoz, ale v sezóně se tam evidentně platí (jak parkovné, tak za vstup do doliny). Případná možnost občerstvení je jen u parkoviště.
Žádné komentáře:
Okomentovat