Protože v rácmi prvního výletu jsme prošli jen část Prielomu Hornádu, jeden z dalších výletů jsme si naplánovali tak, aby vedl jeho zbývající částí a přidali jsme k tomu cestu částí doliny Tomášovská Belá. Tuto dolinu vytvořil Biely potok a táhne se v podstatě od jižního kraje Slovenského ráje až k Hornádu, kam Biely potok ústí. My jsme ovšem prošli jen asi jednu její třetinu.
Auto jsme tentokrát nechali na parkovišti v Čingově a odtud jsme vyrazili po modré turistické značce podél Hornádu - tentokrát proti jeho proudu a poměrně pohodlnou lesní cestou. U ústí Bieleho potoka jsme se vydali po zelené značce dolinou Tomašovská Belá. Ani tady není cesta extrémně náročná, byť vede většinou úzkou pěšinkou a na několika místech i po dřevěných lávkách nad tokem potoka.
Pohled na Tomášovskou vyhlídku od Hornádu
Rozcestí v dolině Tomášovská Belá
Na rozcestí Kysel-ustie jsme opustili dolinu Tomášovská Belá i zelenou značku a po žluté jsme vyšplhali prudké stoupání na Kláštorisko - Horná Lúka (je to sice jen asi kilometr, ale převýšení je cca 250 výškových metrů) a odtud došli k chatě Kláštorisko (kde jsme si dali zasloužené pivo).
Stoupání na Kláštorisko
Kláštorisko - Horná Lúka
Od chaty na Kláštorisku jsme po červené turistické značce sestoupali (nejprve pohodlou lesní cestou, pak pěkným sešupem skalnatou pěšinkou) k Letanovskému mlýnu - zpět k Hornádu. Dál jsme pokračovali znovu po modré - další částí Prielomu Hornádu. Tato část je snad nejčlenitější - na mnoho místech jsou stupačky, které vedou přímo nad vodou, o řetězech nemluvě.
Po modré jsme se dostali až k ústí Bieleho potoka, kde jsme dopoledne Hornád opuštěli. Opustili jsme ho i tentokrát a po zelené jsme vystoupali na Tomášovskou vyhlídku. Téměř půlhodinové příkré stoupání mám "zpestřil" prudký vítr, který mezi stromy zněl dost děsivě (a nakonec jeden strom jsem viděla padnout kus před námi, pád dalších jsme slyšeli - úplně příjemný pocit to nebyl). Ale pohled na údolí Hornádu i na okolní kopce hrající všemi podzimními barvami z plošiny Tomášovské vyhlídky byl úžasný a za to stoupání opravdu stál. No a zbývalo už jen klesání zpět dolů do Čingova - po žluté turistické značce.
Vrcholky Slovenského ráje z Tomášovské vyhlídky
A pár praktických informací na závěr. Parkovné na parkovišti v Čingově je 5€ za osobní auto (v sezóně se platí i za vstup do oblasti Slovenského ráje). Možnost občerstvení je (v říjnu) v Čingově a pak na Kláštorisku. I tato cesta chce dobré boty a na řadě míst dostatečnou pozornost při chůzi, protože jak vápenec, tak ošlapané kořeny sakra kloužou.
Žádné komentáře:
Okomentovat