Luhačovice, malé lázeňské městečko nedaleko od Zlína, se mi od nás zdály vždycky hrozně z ruky. Sice se mi líbily fotky odtud, které jsem viděla na blogu u Danky (tady), ale říkala jsem si, že se tam nejspíš nikdy nepodívám. Ale ne nadarmo se říká "Nikdy neříkej nikdy". Pracovní školení mne zavedlo do Pozlovic, do jednoho z rekreačních středisek na břehu Luhačovické přehrady. Ve středu bylo krásné počasí, takže jsme si udělali v programu školení trochu delší pauzu a využili ji k procházce do Luhačovic - ono to je, co by kamenem dohodil.
Byla to příjemná vycházka - ochutnali jsme pár pramenů (nic moc - nejpitelnější mi přišla Vincentka), obešli kolonádu, pokochali se krásou luhačovických vilek a hotelů, nakoupili lázeňské oplatky, dali si něco malého na zub v jedné příjemné kavárničce. A pak už byl zas čas vrátit se zpátky do školícího střediska.
A tady je pár fotek, které jsem na té krátké vycházce "cvakla".
Kavárna Jizba, kde jsme se stavili, si zaslouží pár slov. Je v takovém malém domečku, tvoří ji vlastně jen dvě místnosti - v jedné jsou kachlová kamna a pár selských stolů, ve druhé je bar a prodej keramiky (spousta pěkných hrnečků, mističek...). Je to příjemné domácí prostředí a taky obsluhující slečna byla moc milá. Kromě různých druhů kávy nabízí i třeba čaje, domácí limodády, víno a taky domácí moučníky (které se různě obměňují). Já jsem měla višňový dort z mascarpone a jahodovou limonádu. Limonáda byla dobrá, dort úžasný.
(Fotku kavárny zvenku a fotku keramiky jsem si vypůjčila z jejich webových stránek - oboje jsem zapomněla vyfotit)
A to už jsme zpátky u Luhačovické přehrady
Žádné komentáře:
Okomentovat