Okolo chalupy - aneb letošní první výšlap

Je to neuvěřitelné, ale až do tohoto víkendu jsme letos ještě neobuli pohory (vždycky nám do toho něco vlezlo - počasí, choroba, práce... ). Na prodloužený velikonoční víkend sice bylo v plánu jarní odzimování chalupy, ale řekli jsme si, že prostě jeden den zapomeneme na to, že je třeba nadělat dříví, přeházet kompost, opravit plot... a vyrazíme alespoň někam do okolí chalupy. Vysočina je krásná a malebná všude - i pár kroků za humny. Jen je trochu drsnější, a tak příroda ještě nebyla úplně jarní - ještě se nikde nic moc nezelenalo a nekvetlo (zatímco v Praze už se někde na keřích objevují zelené lístečky, žlutí se "zlatý déšť" a kvetou první stromy, tak tady jsme viděli jen kočičky, zeleně bylo pomálu) . Ale i tak jsme si ten patnácitkilometrový okruh užili. Jestli chcete, pojďte se projít se mnou....

Koččky se objevily i na Vysočině

---

Tento výlet vedl převážně po neznačených polních a lesních cestách (převážně proto, že kolem naší chalupy vedou dvě turistické značky) a cílem byla především cesta - prostě jsme se chtěli projít přírodou. Ale abychom měli alespoň nějaký konkrétní cil, směřovali jsme k malinké přírodní rezervaci, kterou tvoří soustava tří rybníků a okolních mokřadů a která se čertví proč jmenuje Rybník Starý (přičemž zahrnuje Havlův rybník a rybník Stupný). A jak už to na Vysočině bývá, cestou přes pole a lesy jsme "potkávali" křížky u cest, venkovské kapličky i bývalé lomy (spíš lomečky).

Když se podívám do kraje...

(Nový Rychnov, Řeženčice, vrch Čeřínek - v dálce)

Mám křížky u cest moc ráda, takže fotíme všechny, které "potkáme"

Tyhle jsou z okolí Řeženčic a Těšenova

Kapličky v malých vesničkách (Řeženčice, Těšenov) jsou opravdu jen obyčejné, ale i tak mají kouzlo.

Do té řeženčické se nám povedlo nakouknout okýnkem ve dveřích a je vidět, že i interiér je skromný

Pozůstatky po bývalých vesnických lomech - i ve slunečném dni schované v lese vypadaly lehce ponuře

Hraniční potok - třikrát jinak - tady se ještě klikatí (dál po proudu ho bohužel narovnaly meliorace)

"Dobyli" jsme Bařinku (671 m.n.m. - nejvyší bod našeho výletu)

A nakonec soustava rybníků - Hamr (ten byl v první části cesty), Sovek, jeden zaniklý bez názvu (jen zbytky hráze a bažinka), Stupný a na dvakrát Havlův rybník

A kdo jste dočetli až sem, tak připomínám, že ještě máte možnost se tady zúčastnit soutěže o termohrneček k ročním narozeninám mého blogu. Tak hodně štěstí

Soutěž aneb blog má narozeniny....

.... my (tedy vlastně já) máme přání jediný - štěstí, zdraví (asi tedy jen štěstí, protože přát blogu zdraví je asi nesmysl) .... bych si mohla zpívat pány Svěrákem a Uhlířem. Protože to bude rok, co jsem si z nějakého náhlého hnutí mysli založila blog. Když jsem tenhle krok udělala, tak to byla hlavně taková chuť vyzkoušet něco neznámého. Ani jsem nepředpokládala, že bych u toho tak dlouho vydržela (vlastně jsem nepředpokládala nic). To, že je tu za ten rok skoro stovka článků, mne vlastně docela překvapuje. Stejně jako mne nepřestává udivovat fakt, že můj blog někdo čte (před časem se mi konečně povedlo instalovat počítadlo přístupů, tak vím, že sem nakoukne průměrně 17 čtenářů denně, což sice není moc, ale vlastně víc, než jsem čekala).

A narozeniny by se měly oslavit - zvlášť ty první. Blog tady ode mne má dole na konci článku kytku a on na oplátku nabídne dárek jedné z vás - mých čtenářek (ať už jste pravidelné nebo jen příležitostné).

---

Dárkem bude elegantní bílý termohrnek s reklamou firmy Apotheke. Hrnek jsem kdysi získala zároveň s nákupem čajů od této firmy (no, co byste ode mne asi čekali, že ;-)) a od té doby mi doma zahálí, ani z krabičky jsem ho nevybalila (to až teď kvůli focení). Tak jsem si řekla, že bych mu měla dát šanci, aby dělal někomu radost.

A aby si výherkyně do něj měla co uvařit, dostane k němu i pár čajů. Buď různé druhy ovocných a bylinkových nebo nějaké černé a zelené. Ty jsem nefotila (těch několik sáčků je na fotce spíš jako dekorace) - vyberu podle preferencí

z toho, co budu mít aktuálně doma (to se u nás pořád mění).

A podmínky soutěže?

Napiš mi do komentářů, jak jsi na můj blog narazila (pokud si to tedy pamatuješ) a jestli čteš pravidelně nebo jestli jsi jen náhodný návštěvník. A připiš, jaké čaje by sis v případě výhry přála, a svůj mail, na kterém tě budu moci kontaktovat v případě, že vyhraješ

Soutěž skončí posledním březnovým dnem - 31.3.2016.

Pak ze všech reakcí vylosuji výherkyni, která dostane termohrnek.

Agatha Christie - Vždyť je to hračka

To, že příběhy Agathy Christie patří mezi mé oblíbené detektivky, jsem tu už před časem zmiňovala. Takže když jsem v knihkupectví náhodně narazila na knížku Vždyť je to jen hračka, kterou jsem ještě nečetla (a navíc byla zlevněná asi o stovku), tak jsem neodolala a odnesla si ji domů.

---

Z anotace knížky:

Náhoda svede dohromady vysloužilého policistu Luka Fitzwilliama, vracejícího se z Dálného východu do Anglie, a zdánlivě popletenou starou dámu, která mu ve vlaku vypráví neuvěřitelnou historku o sérii vražd ve svém městečku. Teprve náhodně přečtené oznámení v černé kronice podnítí Lukův zájem vyšetřit, zda na jejím příběhu přece jen není něco pravdy... Nikdo nemůže pochybovat o tom, že Luka čeká nelehký úkol. Vždyť - jak pravila stará dáma - když vás nikdo nepodezřívá, je zabíjení vlastně hračka.

Na základě této anotace jsem předpokládala, že půjde o klasickou detektivku, na které jsem od této autorky zvyklá (nikoliv o něco podobného jako byl Cestující do Frankturtu, který mne dost zklamal). A v tomto směru knížka naplnila mé očekávání. Sice v ní nevystupuje ani jeden z mých oblíbenců, tj. ani Hercule Poirot, ani slečna Marplová, ale jinak to přesně ten typ příběhu, které od A. Christie čekám a které se mi líbí. Anglické městečko zabydlené typickými postavičkami včetně plukovníka na penzi, venkovského lékaře, majitele panství, huhňavé služebné, kde život poklidně plyne a kde by člověk neočekával zločin. Postupně rozvíjející se pátrání a odhalování novýc skutečností, několik nesprávných teorií a nakonec docela překvapivé rozuzlení (ne - vraha jsem neodhalila, byť jsem od půlky knížky měla podezření - ovšem na toho nesprávného). Tohle prostě byla "moje oblíbená Agáta", která se dobře čte.

Hummus z cizrny

Našla jsem nedávno ve špajzu zapadlý sáček s cizrnou. Přivezla ji máma z Tunisu, kde ji koupila někde na trhu a trochu mi jí odsypala. Já cizrnu vyzkoušela kdysi dávno sterilovanou a nechutnala mi. Proto mi tam dovezené zůstala nějakou chvíli ležet a v podstatě jsem na ni zapomněla. Nebylo jí moc - tak necelých 100 g, takže jsem váhala, co teď s ní. Vyhodit, darovat nebo z ní zkusit něco vyrobit ??? Jídlo vyhazuju nerada, dávat někomu deset deka cizrny mi přišlo praštěné, tak jsem se rozhodla, že se pokusím o výrobu hummnusu...

---

Možná nejdřív pár slov o hummusu obecně...

Hummus je pomazánka z cizrny původem z arabských zemí východního Středomoří, jejíž historie sahá několik století zpět. Na jeho přípravu existuje spousta receptů, které vycházejí ze stejných surovin, liší se ale v detailech, případně v přidaném ochucení. Obsahuje hodně vlákniny i množství vitamínů a minerálních látek jako jsou vitamíny skupiny B, vitamin A a E, kyselina listová, hořčík, železo, vápník, zinek, draslík.

Já jsem hummus nikdy neochutnala, takže jeho výroba pro mne byla krokem do neznáma. Pročetla jsem nějaké recepty a návody na netu a pak se pustila do takové své vlastní varianty.

Suroviny

asi 100 g suché cizrny

3 lžíce tahini pasty,

lžíce olivového oleje,

2 lžíce citr. šťávy,

asi 3 lžíce studené vody,

česnek (2 stroužky)

sůl

Cizrnu jsem propláchla vlažnou vodou a nechala dva dny máčet (vodu jsem vždycky ráno a večer slila a dala novou). Nabobtnalou (dokonce i malinko naklíčenou) cizrnu jsem vařila asi hodinu - až se mi zdála měkká. Vařenou cizrnu jsem rozmixovala, přidala tahini pastu, olej, citronovou šťávu, prolisovaný česnek, sůl a znovu pomixovala. Protože se mi výsledná konzistence zdála přliš hustá, postupně jsem ještě přidala trochu studené vody.

Výsledkem byla pomazánka - trochu hrubší, než jsem si představovala (asi to chtělo odstranit z vařené cizrny slupičky, jak nabádal jeden recept, jenže jsem byla líná), ale překvapivě mi chutnala. Na první ochutná jsem si trochu namazala na normální chleba, pak jsem ji mazala na dalamánek a na knackebrot, asi by se dobře hodila i k pita chlebu (když mají v podstě stejný zeměpisný původ), ale to vyzkouším až někdy příště.

Nicméně, až si budu chtít hummus udělat, tak určitě použiju sterilovanou cizrnu - namáčení a vaření suché cizrny je na můj vkus trochu na dlouhý loket (a pokud už ze konzervované cizrny nejsou šlupičky odstraněné, tak se o jejich odstranění pokusím - myslím, že tak dosáhnu větší jemnosti výsledné pomazánky). A určitě si hummus koupím hotový (kolegyně tvrdí, že dobrý mají v Marks&Spencer), abych porovnala svůj výsledek s profesionály.

Obaly od čaje

Přebaly od čaje - když jsem tenhle swap objevila na Swaplace, tak jsem neodolala. Vyhlásila ho Niki, která je stejně jako já sběratelka čajových přebalů. Ve swapu mělo být asi 20 přebalů od čaje a k tomu nějaká drobnost. Hodnota byla nastavená na 100 Kč (ona nižší nastavit nejde). Nakonec jsme s Niki obsah swapu upravily tak, že si pošleme asi 30 přebalů a k tomu nějako sladkou drobnost v hodnotě kolem 30 Kč. Prostě takový hodně malý swap...

---

Já jsem do swapu pro Niki nakonec dala přebalů ještě o pár víc, než byla domluvená třicítka. Ze svých docela rozsáhlých zásob přebalů, které mám na výměnu, jsem pro Niki vybrala takové, o kterých jsem si myslela, že by je nemusela mít - takže to byly značky, které se neprodávají úplně běžně v každém supermarketu nebo jsou dovezené ze zahraničí. Takže v hromádce čajových přebalů pro Niki se ocitly třeba značky Kamy, Greenfield, ETS, Akbar nebo něměcké Teekanne (má jiné přebaly než čaje, které se prodávají u nás). Doufám, že jsem se trefila a Niki většinu z nich ve sbírce ještě nemá.

A přebaly jsem doplnila mléčnou čokoládou Albert (schválně jsem vybrala čokoládu v papírové krabičce, aby přežila poštovní přepravu v obálce).

A co jsem dostala ve swapu já?

Samozřejmě těch 30 domluvených přebalů od čajů (pár jich bylo i s čajem) - převážně českých značek. Já sbírám přebaly už docela dlouho a mám poměrně velkou sbírku, takže jsem počítala s tím, že asi většinu čajů budu už mít a že je využiju spší na výměnu, což se naplnilo (přírůstek do sbírky jsem ve swapu ulovila jen jeden - ale i ten potěšil). Co mne ale trochu zamrzelo byl fakt, že mezi přebaly od Niki byly i přebaly s odstřiženými nebo odtrženými horními částmi, ač jsem vysloveně upozorňovala, že takové nechci (což je problém, který asi pochopí jen sběratel :-)). Niki tuhle moji prosbu nějak přehlédla, takže do swapu přidala i takové přebaly - i když jich tedy bylo jen pár.

Vyloženě mne ovšem potěšil sladký doplněk - 70% hořká čokoláda zn. Coop.Hořké čokolády nemám nikdy dost ;-) a prodejny Coopu nemám nikde po ruce, takže čokoládu vyráběnou pro tuto síť obchodů jsem ještě neměla.

Celkově hodnotím swap jako průměrný. Komunikace s Niki byla bezproblémů, balíček odeslala podle dohody. Čokoláda potěšila, s čajovými přebaly to bylo malinko slabší, ale zadání swap odpovídal.

Hodnocení 6/10

Husitská epopej I + II

Vypadá to, že momentálně nečtu... Sice čtu míň než bych chtěla, ale čtu. Žádný článek o knížkách tu nebyl proto, že jsem četla druhý díl sedmidílné Husitské epopeje od Vlastimila Vondrušky, což je docela slušná "bichle" - knížka má asi 600 stran. První díl jsem přečetla už před Vánoci, pak jsem si dala pauzu (kdy jsem četla knížky, co jsem našla pod stromečkem) a asi před měsícem jsem se pustila do druhého dílu, který jsem dočetla před pár dny. Už mám připravený díl třetí, který jsem si dneska stejně jako předchozí dva půjčila od mámy (první díl od nás dostala k narozeninám, druhý k svátku a třetí k Vánocům ;-)). Ale dám si od hustiů malou pauzu a tenhle článek věnuji jen prvním dvěma dílům. O dalších zas až někdy příště.

---

Z anotace obou knih

Několikadílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě. První díl se odehrává v letech 1400 až 1415. V té době se rodina Prokopů rozdělí, část se usazuje v Praze, zbytek zůstává v rodných jižních Čechách. Kniha popisuje život na dvoře krále Václava, prostředí pražské univerzity, mládí Jana Žižky, bitvu u Grunwaldu a také počátky reformačního hnutí a upálení Mistra Jana Husa.

Druhý díl se odehrává vletech 1416 až 1425. Rodina Prokopů se rozrůstá a každý její příslušník hledá štěstí jinde; nacházíme je v Táboře, mezi umírněnými pražany, na straně Rožmberků i v řadách pronásledovaných řeholníků. Kniha popisuje růst revolučních nálad v zemi, budování Tábora, první křižácká tažení do země, zápas o čtyři artikuly pražské a smrt Jana Žižky.

Obě kniky (a předpokládám, že to bude platit i pro další díly) jsou psané formou rodinné kroniky, kterou sepisují dva bratranci z rodu Prokopů, které běh let zavál na opačné strany víry - jeden je kališník, druhý katolík. Jejich dohadování nad dalšími kapitolami rodinné kroniky tvoří v obou knihách jakési předěly. Zároveň se v nich hmiňují některé historické události a milníky, které nějakým způsobem ovlivnily dění té doby. Kromě zmiňovaných členů rodiny Prokopů se v knize obejvuje celá řada skutečných historických postav - Jan Hus, král Václav IV, královna Žofie, Jan Želivský (který je tedy v knize osobou krajně nesympatickou), Oldřich z Rožmberka, Bohuslav ze Švamberka, Jan Žžka...

První díl má podtitul "Za časů krále Václava IV" a končí upálením Mistra Jana Husa v Kostnici, druhý díl s potitulem "Za časů hejtmana Jana Žižky" zachycuje období rozmachu husitského hnutí a končí krátce po smrtí Jana Žižky.

Oba díly epopeje se mi četly dobře, osudy rodiny Prokopů se zajímavě prolínají historickými událostmi. Sympatické je, že autor nelíčí hustitsví jednostranně, ale právě díky tomu, že členové rodiny Prokopů patří k různým názorovýcm proudům, je podle mého obraz té doby poměrně plastický (a autor nezakrývá, že různých zvěrstev a excesů typu vraždění, vypalování a loupení se v té době nakonec dopoštěli obě strany). Jen jsem se občas ztrácela v osobách (zejména, když jsem po pauze začala číst druhý díl) - přece jen je v knize dějových linek několik. A myslím, že v dalších dílech to bude ještě komplikvaněšjí, protože s přibývajícími roky se jednotlivé rodiny budou dále rozvětvovat. Ale každopádně se na třetí pokračování, které už mám doma nachystané, těším. Jen to tedy nebude čtení do metra - to fakt není kniha do kabelky :-)

Přijde to jaro ?

Mám pocit, že pokaždé, když si koupím kytku, tak nasněží... Trochu tedy přeháním - tulipány z minulého týdne sněžení nevyvolaly. Nicmnéně - když jsem si na začátku března koupila svazek narcisek, tak druhý den napadlo snad 10 cm sněhu (viz tady). No a když jsem si včera cestou z práce koupila na našich letošních prvních sídlištních farmářských trzích krokusy v květináči, tak pondělní slunečné počasí někam zmizelo a ráno jsem z okna koukala zas na vločky snažející se z nebe...

---

Ale pozitivní zpráva je, že zatímco sníh za okenm už zmizel, tak něžné krokusy mi stále zdobí (a doufám, že ještě chvíli zdobit budou, pokud je neutrápím tím, že je zapomenu zalévat) jídlení stůl. Určitě je to předzvěst toho, že jaro nakonec vyhraje

A abych to toho jara, co určitě přijde, měla v čem vykročit, tak jsem si dneska udělala trochu dražší radost, než byly ty krokusy. Koupila jsem si nové boty - balerínky, jak se na jaro sluší :-). A kromě jara se teď můžu těšit i na to, jak si vyšlápnu v novém.

Tyčinky Bombus

Tyčinky Bombus jsou raw tyčinky vyráběné z přírodních surovin bez přidaného cukru a bez konzervačních látek. V současné době se vyrábi čtyři řady - energy, slim, protein a kids. Líbí se mi na nich hlavně to, že mají ve složení jen základní suroviny (dalte, oříšky, semínka, kakao...) a ne spoustu dalších přídavných látek. V porovnání s běžnými tyčinkami jsou v trochu vyšší cenové úrovni, ale předražené mi nepřijdou - řekla bych, že tady cena odpovídá kvalitě. Já jsem je zatím kupovala v Biomarkteru Vacek, což je "sámoška", kterou mám kousek od práce, pak jsem je ještě viděla v Ugo barech (kde je ovšem tak o 5 Kč dražší).

Víc o sortimentu tyčinek i další informace o nich lze najít i na stránkách Bombus energy.

Poprvé jsem tyčinku Bombus ochutnala už před časem, ve variantě Raw energy - psala jsem o ní tady. A protože mi chutnla, tak jsem postupně ochutnala i zástupce dalších řad ("překvapivě" jsem ve dvou případech ze tří sáhla po variantě s kakaem ;-)) a tady je teď článek o nich

---

Protein Peanutbutter

Chutná opravdu po arašídech, kousky arašídů jsou cítit i na skus a je tak akorát tuhá. Jen jsem měla pocit, že v puse nechává takovou zvláštní... teď přesně nevím jako to napsat. O příchuti se asi mluvit nedá, spíš takový dojem, že mi v puse zůstává jemný prach... (zřejmě rýžový protein) Ale nijak moc mi to nevadilo, jinak mi chutnala.

Cena - 28,90 za 50 g

Složení - datle, arašídy 35%, rýžový protein 15%, mořská sůl

Nutriční hodnoty (ve 100g) -1699 kJ, bílkoviny 20,6 g, sacahridy 42,5g, tuky 18,6 g

Hodnocení 8/10

Slim snack Cocoa, seeds + chia

Při prvním kousnutí byl nejvýraznější dojem kakao (a to já můžu), pak to byla taková kombinace výrazně kaakové a sladké chuti po datlích, které jsou jednou z hlavních surovin). Současně jsou na chuť znát i t ta chia semínka, která mi navíc lezla mezi zuby, což mi trochu vadilo. Je taky přiměřeně tuhá - nedrobí se a neláme (a to jsem ji tahala docela dlouho v kabelce, než na ni došlo), ale na druhou stranu jde normálně ukousnout. Ve složení mne překvapila pohanka, která tam chuťově není poznat.

Cena 24,90 za 50 g

Složení - datle 55%, pohanka 19%, kakao 10%, slunečnicová jádra 8%, chia semínka 4%, lněná semínka 4%

Nutriční hodnoty (ve 100g) -1398 kJ, bílkoviny 9,1 g, sacahridy 59,7 g, tuky 9,1 g

Hodnoce 8/10

Kids energy Cocoa&coconut

Chutná opravdu kakaovo-kokosově, možná trochu převažuje to kakao. Díky němu mi nepřišla ani moc sladká. Asi mi ze všech těch tří tyčinek chutnala nejvíc. I tato tyčinka má tak akorát konzistenci (nedrobí se, není tvrdá) a ani tady bych ve složení nehádala pohanku.

Cena - 24,90 za 40 g

Složení - datle 61%, kokos 20%, pohanka 13% , kakao 6%

Nutriční hodnoty (ve 100g) -1594 kJ, bílkoviny 5,8 g, sacahridy 62,6 g, tuky 14,4 g

Hodnocení 9/10

Mugcake aneb "upečeno" v hrníčku

Na "mugcake" jsem na různých blozích už narazila mnohokrát, takže jsem si říkala, že ho musím vyzkoušet taky. Takže po experimentování s ovesnou plackou přišel čas i na mug cake. Protože u ovesné placky se mi osvědčil recept Dominky z blogu Dom by Dom, nechala jsem se i tentokrát inspirovat receptem z jejích stránek (tady). Stejně jako u ovesné placky jsem si upravila odměřování na lžíce a použila jsem klasický bílý jogurt.

---

Na mugcake

6 lžíc ovesných vloček (směs mletých z Lidlu a celých z Tesca, protože mleté došly)

1 vejce

1 banán

2 lžíce bílého jogurtu (Hollandia)

1 lžička práčku do pečiva

1 lžičky kakaa (Castello z Lidlu - moje oblíbené)

ždibec kokosového oleje

Na ozdobu

lžíce kešu másla (Mark&Spencer)

lžíce bílého jogurtu (opět Hollandia)

1/2 banánu

trocha strouhané čokolády

Všechny suroviny na mugcake jsem nasypala (banán pokrájela) do nádoby od tyčového mixéru a rozmixovala. Výslednou hmotu jsem nalila do mističky příhdoné velikosti (tak ten nadpis vlastně nesedí, ale ta mistička mi přišla jako lepší tvar než "věž", která by vyšla z klasického hrnečku), kterou jsem lehce vymázla kokosovým olejem - spíš jen pro jistotu dno (ony boky se případně uvolní nožem). Mikrovlnila jsem na 80% výkonu 2,5 minuly a pak ještě 30 vteřin na plný výkon. A pak už jsem jen vyklopila na talířek, ozdobila a mohla jsem snídat. A snídaně je to tedy docela vydatná, málem jsem to nedojedla. A ani nevadilo, že jsem zapomněla sladit :-D (ikdyž příště možná trochu přisladím - třeba panelou).

Oříškové muffiny s nugetou

Objevila jsem ve foťáku zapomenutou nestaženou fotku muffinů, co jsem pekla někdy asi před měsícem, když jsem ve špajzu objevila zbytek mletých lískáčů od vánočního pečení. Usoudila jsem, že je bych je měla urychleně spotřebovat - v dlouhou trvanlivost mletých ořechů nevěřím (a navíc v paneláku pořád trochu hrozí, že je kromě mně objeví i potravinoví moli - a ty si teda fakt domů přilákat nechci). A tak jsem oříšky zakomponovala do svého oblíbeného receptu na muffiny a recept na ně přidávám (když už mám jejich fotku, jinak to žádný kulinářský zázrak zas není)

---

Suroviny

130 g hl. mouky,

50 g mletých lískových oříšků,

50 g cukru,

140 ml mléka,

3 lžíce oleje,

1 vejce,

2 čajové lžičky prášku do pečiva, špetka soli,

nugeta na plnění

Postup je jednoduchý - v jedné míse jsem smíchala všechyn sypké suroviny, přilila k nim tekuté suroviny předem smíchané v hrnečku a lehce promíchala. Do muffinových formiček (mám silikonové z Mark&Spencer, takže nevymazávám) jsem dala lžici těsta, do jeho středu lžičku nugety a formičku jsem doplnila těstem kousek pod okraj.Z této dávky jich vyšlo tuším devět nebo deset. Pekla jsem na asi 180°C zhruba 20 až 25 minut.

_{Pozn. Na plnění jsem použila zbytek doma dělané švestkové nugety. To byl takový experiment, který se moc neosvědčil - byly to vlastně švestkvá povidla s kakaem a jen tak samotné to nikomu u nás moc nejelo. Ale jako náplň do muffinů se ukázala být dcoela fajn.}

Pro dlouhovlasou slečnu

Swap Pro dlouhovlasou slečnu jsem vyhlásila já - měla jsem doma pár věci (takový mix z nevyužitých dárků a nedokončeného swap), o kterých jsem si říkala, že by se mohly stát základem pro další swap a někoho tak potěšit. Samozřejmě jsem počítala, že swap ještě doplním nějakými dalšími věcmi v závislosti na tom, kdo se do swapu přihlásí. Já jsem na oplátku chtěla nějakou pečující kosmetiku (šampon, sprcháč ...) a něco na zub. Celková hodnota swapu měla být kolem 200 Kč.

---

Swap jsem nakonec uskutečnila s Bětkou, která se mi ozvala jako první. S Bětkou už jsem jednou swapovala - vyměnily jsme si Ovocný swap. Ten byl fajn a Bětka od té doby nasbírala i další pozitivní hodnocení, takže jsem neměla pochyby, že by tento swap dopadl jinak než dobře. Když jsme dávaly své swapy dohromady, tak jsme se nakonec domluvily, že hodnotu zvýšíme na 250 Kč - nějak nám to tak oběma vycházelo.

A co tedy tvořilo swap pro Bětku?

Nejdřív věci, které jsem měla přiravené jako základ swapu, už když jsem ho vyhlašovala, což byl kartáč na vlasy, skřipec do vlasů, látková čelenka do vlasů a velké sponky

A přímo pro Bětku jsem pořídila tyto věci

- suchý šampon Balisto Cherry - Bětka ho měla na wishlistu,tak jsem si říkala, že tím určitě netrefím vedle.

- vlasovou kůru Alverde 5 v 1 - Bětka mi psala, že má problém s roztřepenými konečky, tak by se jí kůra mohla hodit

- malé cestovní balení šamponu a kondicioneru - to je myslím věc, kterou využije skoro každý, když se nehodí sebou tahat velká balení

- bonbony Jelly Beans - o těch měla Bětka na profilu napsáno, že je má ráda, tak myslím, že taky udělaly radost.

A jak se věci od mne Bětce líbily, si můžete přečíst v článku na jejím blogu

Já jsem od Bětky dostala velkou krabici, ve které bylo pečlivě zabaleno 7 balíčků a připojen dopis s nápovvědou, co v kterém balíčku je. Někde jsem podle popisu a tvaru balíčku odhadla, co bude obsahem, někde to bylo překvapení. Když to vezmu popořadě podle čísel, tak jsem ve swapu našla

v balíčku č. 1 voňavou klasiku, což byly vonné tyčinky. S těmi nemám žádnou zkušenost (zatím jsem pálila jen svíčky), tak uvidím, jak se mi osvědčí tento typ vůně

v balíčku č. 2 něco na mlsání - 74% hořká čokoláda Schneekoppe. Jednoznačná trefa. Hořké čokolády u mne není nikdy dost. Tuhle už jsem měla a je moc dobrá, tak se na ni těším.

v balíčku č. 3 něco na tělo, konkrétně tělový sprej s mangem a granátovým jablkem od Avonu. Pro mne taky neznámá, takže budu zkoušet. Vůně mi na první očuchání nepřijde špatná, uvidím, jak "spolu budeme vycházet"

balíček č. 4 by určen k tomu, abych na nic nezapomněla a obsahovat proto zápisník - dokonce rovnou dva. Ty zatím budou na své využití čekat, ale v budoucnu se určit neztratí

v balíčku č. 5 něco na vysušené ruce - krém Aviril s mandlovým olejem. Ten využiju určitě - ruce mám vysušené pořád, takže krémů mám docela spotřebu. A tenhle ještě neznám, tak ráda vyzkouším něco nového.

v balíčku č. 6 něco do sprchy - to znamená sprchový gel, konkrétně značka Bu s vůní pistáciových makronek. Sprcháč využije každý a myslím, že vůně mi bude vyhovovat.

a balíček č. 7 měl obsahovat praktickou věc - což bylo mýdlo Fa s vůní granátového jablka. To se neztratí.

Můj předpoklad, že swap s Bětkou bude fajn, se naplnil. Aspoň já jsem s věcmi od Bětky spokojená. Myslím, že je všechny využiju a navíc Bětce se povedlo vybrat dost věcí, které neznám, a budu tak mít přílezitost vyzkoušet něco nového.

Hodnocení 10/10

Hrnková bábovka

Když chci na neděli rychlý moučník, který nedá moc práce, tak hrnková bábovka je jedním z favoritů. Přichystaná je ve chvilce a upečená tak za půl hodiny.

No a ty tulipány jsem při sobotním nákupu nemohla v Bille nechat - strašně se mi líbila barva a navíc stály jen 45 Kč.

---

Suroviny

2 hrnky polohrubé mouuky

prášek do pečiva

1 hrnek cukru (písek)

2 vejce

1 hrnek mléka

1/2 hrnku oleje

asi 2 - 3 lžíce kakaa

trochu másla a hrubé mouky na vysypání formy

Do mísy prosiju mouku s práškem do pečiva a přidám všechny ostatní suroviny kromě kakaa. Bábovkovou formu vymažu máslem a vysypu hrubou moukou. Vliju do ní asi třetinu těsta, do zbytku přimíchám kakao na naleju na světlou vrstvu (my máme radši víc kakaovou, takže kakaového těsta dělám víc, ale samozřemě to může být půl na půl). Peču na 180°až 200°C zhruba 30 až 40 minut (moc to nestopuju, spíš zkouším špejlí, jestli už je bábovka pečená). Po upečení nechám vychladnout ve formě - mám skvělou keramickou (dárek od manžela :-)), ve které se bábovka nikdy nechytá. Vyklopím a pak už jíme (necukruju - možná by to líp vypadalo, ale cukr je v bábovce a další závěj cukru mi přijde zbytečná a nikomu to nechybí).

Znovu čajové překvapení

Jak už název Znovu čajové překvapení napovídá, tohle je další z řady (zřejmě nekončící) mých čajových swapů. Pořád ty čaje kupuji rychleji, než je stačíme doma pít (a občas kvůli sbírce koupím i něco, co vlastně moc pít nechceme). Tentokrát se mi do swapu přihlásila Šárka, se kterou jsem swapovala už několikrát, naposledy před necelým měsícem. Ale se Šárkou se swapuje dobře, takže proč si to nezopáknout.

Princip swapu byl stejný jako vždy - já pošlu kolem 50 různých čajů zbavených přebalů plus něco k tomu. Na oplátku jsem chtěla cokoliv z mého "wishlistu". Hodnota swapu byla nastavená na 100 Kč, což je nejmíň, co se dá na Swaplace nastavit.

---

Já jsem do balíčku pro Šárku vybrala nejrůznější čaje ze svých čajových zásob. Tentokrát to byla pestrá směs - jak pokud šlo o druhy (bylinky, ovocné čaje, černé a zelené čaje s příchutí), tak pokud šlo o značky (Riston, Hyson, Ahmad, Malwa, Biofix,Yogi... asi už si ani na všechny nevzpomenu). Každý čaj jsem vyndala z původního přebalu, přendala do uzavíratelného plastového minisáčku a přidala k němu lísteček s údaji o značce a druhu čaje.
Jako doplněk - překvapení jsem tentorkrát vybrala malé drobnosti na mlsání - Čoketku Tasimo, Sezamky Tasimo a malou Nugetu. Přidala jsem ještě pár ubrousků s motivem čaje.

Všechno jsem to zabalila do kartonové krabičky, kterou jsem na víčku polepila čajovými přebaly (samozřejmě že těmi, kterým mám doma mraky a nepotřebuji už je ani na výměnu), aby swap alespoň trochu vypadal (ty vybalené čaje jsou fakt krajně nefotogenické).

Se Šárkou se nám povedlo odeslat ve stejný den, takže jsme i stejně vybalovaly. A co jsem vybalila?

Hořkou čokoládu Das Esqusite - hořkou čokoládou mne nikdy nikdo nezarmoutí. A 75% kakaa je super

Sprchový gel Isana s ovocnou vůní a roztomilým medvídkem na obale - na první očuchání má hodně sladkou vůni, uvidím jak při používání. Ale neztratí se

Mini čokoládky Mark&Spencer (dvě oříškové, dvě mléčné) - rozhodně dobrá volba (a když jsou od každého druhu dvě, tak se i rozdělím s manželem)

Ovomaltine - vzorek odsypaný do skleničky. Pro mne novinka (teda - ne že bych o Ovomaltině neslyšela, ale ještě jsem ji nepila), takže ráda vyzkouším

Tuhý citrusový parfém - úzasně voní. Mám citronové vůně moc ráda, takže tohle byla trefa.

Všechny věci byly velmi pečlivě zabalené (taky jsem se při rozbalování docela prala s lepicí páskou, ale třeba u toho tuhého parfému jsem to ocenila, nebýt dobře zabalený, tak by asi trochu umastil ostatní věci) a poskládané do plechové krabičky s motivem Hermiony a Rona, což byl vlastě ještě dárek navíc, protože já mám plechové krabičky všeho druhu poměrně dost v oblibě. A připojen byl i dopis s popisem všech dárečků.

Se Šárkou se swapuje vždycky dobře, ale tenhle swap předčil očekávání a byl ze všech, co jsme spolu udělaly, nejlepší. Moc mne potěšilo, že mi Šárka vybrala i věci, které má ona vyzkoušené a já je naopak neznala. Jsem vždycky ráda, když mám diky swapu možnost vyzkoušet něco nového.

Hodncení 10/10