úterý 23. května 2017

Michal Viewegh - Biomanžel; Biomanželka

Michal Viewegh patří k nejpopulárnějším (a tuším i k nejprodávanějším) českým spisovatelů. A já přitom od něj četla jen kdysi dávno knížku Výchova dívek v Čechách, o které už jsem si pamatovala jen to, že mne moc nezaujala. Když jsem nedávno byla v knihovně a na regálu narazila na jeho knížku Biomanželka a na ni navazující Biomanžel, tak jsem si řekla, že možná přišel čas dát mu šanci a obě knížky jsem si odnesla domů.



Anotace
Biomanželka
Nový humoristický román od Michala Viewegha je volně inspirován životem Michala Viewegha a jeho rodiny.
"Od začátku jsem přesvědčena, že Mojmírovo manželství s Hedvikou je moderní soft verzí pradávného příběhu o Modrovousovi, který vraždí své ženy. Jistě jej znáte: nezkušená kráska se provdá za chlípné bohaté monstrum, které jí naoko poskytuje svobodu, ale ve skutečnosti zabíjí její přirozenou krásu, talent a nespoutanost," říká dula, vypravěčka nové knihy Michala Viewegha Biomanželka. Dula je zprvu jen průvodkyní manželčiným těhotenstvím a porodem. Svou rodičku však neopouští ani poté, takže následujících sedm let s Hedvikou a jejím manželem bydlí - to je výchozí situace humoristického románu nejpopulárnějšího českého spisovatele.
(Vyšlo v r- 2010)

Biomanžel
Biomanžel je volným pokračováním Vieweghova bestselleru Biomanželka, kterého se prodalo více než sto tisíc výtisků a dočkal se úspěšného divadelního zpracování.
Známému spisovateli Mojmírovi praskne v cíli pražského maratonu aorta, a někdejší sebevědomý světák se tak na několik příštích let změní v komicky neurotického pacienta. Takovou proměnu unese jen málokterá žena, zvláště když se její choť ve slabé chvíli přizná k nevěře. Ani manželka Hedvika není výjimkou. V životě ji navíc čeká ještě jeden doslova koperníkovský obrat a překvapivým veletočem prochází i sám Mojmír.
Vypravěčkou tohoto autobiograficky laděného příběhu je podobně jako v Biomanželce dula, jejíž sžíravost je i nadále nemilosrdná, ale zdá se, že také ozdravná…
(Vyšlo v r. 2015)

Pro mne byly obě knihy velkým zklamáním. Proto taky společný článek - ani se mi nechce psát o každé zvlášť. Ostatně ani jednu z těchto knížek jsem nedočetla (což se mi stává fakt velmi zřídka). Biomanželku jsem přečetla do necelé poloviny, z Biomanžela jen pár prvních kapitol. Rozhodně mi knižky nepřišly jako humoriskický román, nebavila jsem se u nich ani trochu. Neseděl mi ani styl vyprávění, kdy část příběhu vyprávi dula Hedvika a je psánza z pohledu spisovatele Mojmíra. Zejména rádoby feminisistický styl vyprávění Hedviky mi lezl příšerně na nervy, navíc mi příběh přišel nezajímavý, nevěrohodný a přetažený do extrému. Byla jsem ráda, že jsem si knížky jen půjčila v knihově a nekoupila si je domů.

A co vy - četli jste? Líbilo se?

Žádné komentáře:

Okomentovat