Už dlouho jsem neměla doma kdytku v květináči. Já jsem totiž taková květinová macecha a v podstatě všechny kytky mi po kratším či delším (tedy spíš kratším) čase zajdou, tak si je ze soucitu ani nepořizuji. Někdy v půlce listopadu mi ale na farmářských trzích padl do oka vřes. Jednak se mi líbí a jednak je to kytka nenáročná (takže by mohla přežít i moji péči). A tak nám jeden květináč s vřesem zdobí obývák už víc než měsíc (a vřes stále žije - skutečně je to kytka nenáročná a odolná).
Květináč stojí na CD přehrávači a když jsem vedle něj postavila svícínek s čajovou svíčkou, tak manžel konstatoval, že si připadá jak na hřbitově. Já totiž standardně kupuju v zimě na hroby vřes. Ovšem ne proto, že bych si myslela, že je to hřibitovní kytka, ale proto, že se mi líbí a na hrobě poměrně dlouho dobře vypadá i v mrazech. Nicméně to teď mám doma na talíři a manžel mému "zákoutí" s vřesem a čajovkou s trochou černého humoru přezdívá urnový háj...
Žádné komentáře:
Okomentovat