pondělí 13. března 2017

Na Závist

Do sobotního rána nás probudilo sluníčko, tak jsme usoudili, že je načase vyrazit aspoň na krátký výlet. Já navíc potřebuji rozšlápnout na konci podzimu zakoupené trekové boty, abych v nich mohla vyrazit i na delší výlety. Tentokrát jsme se vypravili jen za humna - jako cíl prvního výletu jsme vybrali Závist, což je místo, kde bývalo největší keltské oppidum v Čechách. Nachází se na vrhu Hradiště nad Vltavou naproti Zbraslavi.



Výchozím místem výletu byly Komořany, kam od nás jede autobus MHD. Odtud vede žlutá turistická značka - chvilí mezi vilkami, ale pak začíná stoupat lesem směrem k letišti Točná. Tam jsme se napojili na zelenou značku a pokračovali kolem plotu letiště, pak rátkým stoupání těsně pod vrchol kopce Čihadlo a odtud jsme pro změnu klesali do vesničky Točná. Místní hospůdka otvírá až ve tři odpoledne, my tam dorazili před dvanáctou, takže jsme se museli spokojit s plechovkou piva z místního konzumu, který otevřeno měl a dokonce u něj byl stolek se židličkami.

Cestou k letišti Točná

Točná

Z Točné klesali - stále po zelené TZ úbočím údolí bezjmenného přítoku Břežanského potoka až do Břežanského údolí. Kolem jen stromy, strmý svah dolů k potoku, padlé kmeny - člověk by neřekl, že je jen pár zastávek busem MHD od panelákových sídlišť. Sešli jsme do Břežanského údolí, přešli silnici, která jím vede, přeskočili Břežanský potok a po jeho levém břehu ve svahu pokračovali dál po zelené až k Hálkovu pomníku.

Cestou do Břežanského údolí

Hálkův pomník a vyhlídka na Šance

Od Hálkova pomníku jsme začali prudčeji stoupat nejprve po modré a poté po žluté TZ k vrcholu kopce Hradiště, kde bývalo ono keltské oppidum Závist. Po něm jsou dnes patrné jen zbytky valů,. Vykopané pozůstatky tehdejších staveb byly po archeologickém průzkumu z bezpečnostních důvodů znovu zasypány. S tím, jak oppidum a život na něm vypadalo, seznamují turisty informační panely naučné stezky, která tudy vede.

V místech bývalého oppida

Z centra bývalého oppida - Akropole (tedy přesněji z míst, kde bývala) jsme pokračovali po žluté. Chvilí po vrstevnici a pak už jsme začali klesat, někde i docela prudce. Mezi stromy byly občas výhledy na řeku a na Zbraslav. Sešli jsme až dolů k řece, přesli most Závodu míru a došli do Zbraslavi na náměstí. A protože nám jel zrovna autobus, tak jsme si tam ani nedali oběd nebo pivo Usmívající se.

Přece jen strom, který se zelenal. A kus dřeva neuvěřitelně připomínající masku.

Škoda,že fotky z tohoto výletu za moc nestojí - sice jsme vycházeli za sluníčka, ale pak se zatáhlo a byl takový opar, tak mi všechno vyšlo takové nevýrazné (nebo prostě neumím fotit). Jinak jsme se ale prima prošli a trochu nasáli to začínající jaro, které je zatím spíš ve vzduchu - příroda ještě byla taková spící. Tedy kromě lísek, které už mají jehnědy (a já oči jak angorský králík, protože mám pylovou alergii).
A mimochodem - snahou o rozšlápnutí nových trekovek jsem si vysloužila puchýř jak dvoukorunu ...




Žádné komentáře:

Okomentovat